Pardubice

Pardubice leží ve východním Polabí na soutoku řek Labe a Chrudimky a jsou součástí pardubicko-hradecké aglomerace. Předchůdkyní města byla malá ves v místech dnešní čtvrti Pardubičky. Nejstarším dokladem o Pardubicích jako poddanském městečku je závěť prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic (1364). Roku 1491 je koupil Vilém II. z Pernštejna, nejmocnější šlechtic království. Nechal přestavět zdejší hrad a město za Pernštejnů velmi vzkvétalo. Nový rozvoj nastal až po roce 1845, kdy byly Pardubice napojeny na jednu z prvních českých železničních tratí z Prahy do Olomouce, staly se významným železničním uzlem a průmyslovým střediskem. Roku 1874 se zde poprvé jel světoznámý dostih Velká pardubická. V květnu 1911 podnikl místní inženýr Jan Kašpar první dálkový let letadlem u nás – z Pardubic do Velké Chuchle u Prahy. V roce 1942 zdejší odbojáři skrývali členy výsadkové skupiny Silver A Alfréda Bartoše a Josefa Valčíka. Po atentátu na Reinharda Heydricha následovala tvrdá odveta: byla vypálena obec Ležáky a téměř 200 vlastenců bylo popraveno na Zámečku v Pardubičkách (dnes pietní území). V roce 1944 bylo město cílem několika náletů, při nichž zahynulo 263 lidí a bylo zničeno přes tisíc domů. Etabloval se zde průmysl chemický (Paramo, Synthesia, Explosia), strojírenský, elektrotechnický (dříve Tesla) a potravinářský (pardubický perník a pivo Pernštejn). Od roku 1991 je město sídlem Univerzity Pardubice. Najdeme zde i mezinárodní letiště.

Pardubice jsou městskou památkovou rezervací. Nejcennějšími objekty jsou goticko-renesanční zámek (dnes muzeum), kostel sv. Bartoloměje, kostel Zvěstování Panny Marie, Zelená brána s vyhlídkovým ochozem a hodnotné renesanční měšťanské domy (U Jonáše, Wenerův dům), z moderní architektury pak rondokubistické krematorium od Pavla Janáka, Winternitzovy automatické mlýny od Josefa Gočára, Machoňova pasáž či funkcionalistická budova nádraží od Karla Řepy. Ve městě sídlí mj. Východočeské muzeum, Východočeská galerie, Galerie města Pardubic, Východočeské divadlo, Divadlo Exil, Divadlo 29, Loutková scéna Radost a Komorní filharmonie Pardubice. K pravidelným kulturním akcím patří Pernštýnská noc, Festival smíchu a Retroměstečko, mezi sportovními vynikají koňské dostihy Velká pardubická, motocyklový závod Zlatá přilba či mezinárodní festival šachu. Ve městě se natáčelo několik filmů (např. Spalovač mrtvol). Hraje zde hokejový klub HC Dynamo Pardubice.

V Pardubicích se narodili středověký literát Smil Flaška z Pardubic, letecký konstruktér Jan Kašpar, politička Božena Viková-Kunětická, jazykovědec Vilém Mathesius, spisovatelé Jiří Gruša, Petr Kabeš, Jiří Pištora a Vladimír Vokolek, malíř Ota Janeček, herec Jan Přeučil a hokejový brankář Dominik Hašek.

BRONCOVÁ, Dagmar, ed. Kniha o městě Pardubice. Praha: Milpo media, 1999. 238 s. Knihy o českých městech. ISBN 80-86098-12-5.
HOFMAN, Jiří, PALEČEK, Jiří a ŘEHÁČEK, Jan. Historie pardubických městských částí, aneb, Z centra města na periferii. První vydání. [Pardubice]: Klub přátel Pardubicka, 2016. 216 stran. AB-Zet Pardubicka; sešit 71. ISBN 978-80-270-7036-7.
HRUBÝ, Vladimír, ed. a kol. Pardubice [kartografický dokument]. 1. vyd. Praha: Historický ústav Akademie věd České republiky, 1995. 1 atlas (11 mapových listů). Historický atlas měst České republiky; 2. ISBN 80-85268-35-3.
MACÁKOVÁ, Jana a PANOCH, Pavel. Pardubice dříve a dnes. Vydání první. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2018. 169 stran. ISBN 978-80-7560-155-1.
PODDANÁ, Jana, NETUŠIL, Lubomír a KLIMPL, Miroslav. Pardubická zastavení: toulky městem s historickým ohlédnutím. Pardubice: Helios, 2002. 167 s. ISBN 80-85211-11-4.
RAZSKAZOV, Jiří, KOTYK, Jiří a ŘEHÁČEK, Jan. Pardubice v běhu staletí. [Pardubice]: Helios, 2012. 187 s. ISBN 978-80-85211-31-3.
ŠEBEK, František. Toulky historií Pardubic. [Pardubice]: Helios Jiří Razskazov, [2016]- . svazky. ISBN 978-80-85211-38-2.