Ostrava

Ostrava leží v nížině na soutoku řek Odra, Opava, Ostravice a Lučina v černouhelné pánvi ostravsko-karvinského revíru. Slezská Ostrava byla prvně zmíněna roku 1229 jako ves, Moravská Ostrava pak roku 1267 již jako město. Roku 1763 bylo ve Slezské Ostravě objeveno ložisko černého uhlí a v 19. století došlo k prudkému rozvoji průmyslu a hornictví. Roku 1828 byly založeny Rudolfovy hutě, pozdější ocelářský komplex Vítkovice. V roce 1924 se k Moravské Ostravě připojily okolní města a obce a vznikla tzv. Velká Ostrava. V závěru druhé světové války osvobodila město Rudá armáda v rámci Ostravské operace. Krátce poté se zrodila vize tzv. Nové Ostravy, obřího satelitního sídliště na území vsi Poruba, jehož první etapy budované ve stylu socialistického realismu tvoří dodnes cenný urbanistický celek. Po roce 1989 došlo k výraznému útlumu hutnictví, chemické výroby a postupnému uzavření uhelných dolů. V roce 1996 vznikla ostravsko-opavská diecéze, sídlí zde i křesťansky zaměřená televizní stanice TV Noe.

Ostrava dnes láká pozoruhodným industriálním dědictvím i četnými kulturními a sportovními akcemi. Oblíbené jsou prohlídky Dolní oblasti Vítkovice, někdejšího průmyslového areálu, který aspiruje na zápis do seznamu UNESCO. Z dalších památek Moravské Ostravy zmiňme Masarykovo náměstí se Starou radnicí, gotický kostel sv. Václava, katedrálu Božského Spasitele (druhá největší na Moravě) a Novou radnici s vyhlídkovou věží či industriální památky (bývalé hlubinné doly, hutě, Trojhalí Karolina). Památkově hodnotné jsou také čtvrti Přívoz (dochoval si secesní zástavbu), Vítkovice, Poruba, Mariánské Hory a Slezská Ostrava s gotickým hradem. Kulturní vyžití skýtají Ostravské muzeum, výtvarné galerie Dům umění a Plato, hornické muzeum Landek Park, Důl Michal, Velký a Malý svět techniky, geologické, hasičské, pivovarské či železniční muzeum, dále pak Národní divadlo moravskoslezské, Divadlo Petra Bezruče, Komorní scéna Aréna, Divadlo loutek a Janáčkova filharmonie. Populárními cíli jsou dále ZOO, halda Ema či Stodolní ulice plná hospůdek a klubů. V Ostravě sídlí Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (od 1945) a Ostravská univerzita (od 1991). V sousedním Mošnově funguje mezinárodní Letiště Leoše Janáčka. Ve městě se pravidelně konají hudební festivaly Colours of Ostrava, Ostravské dny – Festival nové hudby, Janáčkův máj a Svatováclavský hudební festival. V roce 2014 byla Ostrava vyhlášena Evropským městem sportu a pořádala několik hokejových a krasobruslařských mistrovství. Každoročně se tu koná atletický závod Zlatá tretra. Široký okruh příznivců má fotbalový klub Baník Ostrava, lední hokej reprezentuje HC Vítkovice.

V Ostravě se narodili nebo žili mimo jiné spisovatelé Vilém Závada, Zdeněk Jirotka, Ota Filip, Jan Balabán a Petr Hruška, režisérka Věra Chytilová, herec Vlastimil Brodský, hudební skladatel Ilja Hurník, zpěvačka Marie Rottrová, písničkář Jaromír Nohavica a tenista Ivan Lendl.

NAVRÁTIL, Boleslav. Ostrava. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2007. 65 s., [92] s. obr. příl. Zmizelá Morava a Slezsko. ISBN 978-80-7185-830-0.
PRZYBYLOVÁ, Blažena a kol. Ostrava. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2013. 687 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7422-240-5.
STRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Ostravy = Ostrava architecture guide. Vyd. 1. V Ostravě: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště, 2009. 451 s., [19] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-85034-54-7.
VYBÍRAL, Jindřich. Zrození velkoměsta: architektura v obraze Moravské Ostravy 1890-1938. Vyd. 3., upr. Šlapanice: ERA, 2003. 219 s. ISBN 80-86517-94-2.