Odsun Němců a národní očista

Protože etnické napětí mezi českým obyvatelstvem a silnou německou menšinou vedlo roku 1938 k mnichovské krizi a bylo prvním aktem agrese ze strany nacistické Třetí říše, soustředil se domácí odboj i londýnská exilová vláda od počátku války na otázku, jak problém německé minority v Československu řešit. Již první koncepce tohoto řešení počítaly s alespoň částečným vystěhováním německého obyvatelstva a s cíleným snižováním počtu německého etnika, aby se národnostní rozepře již nemohly opakovat. Do roku 1942 však tyto plány počítaly s tím, že v osvobozeném Československu stále zůstanou kraje nebo vybrané regionální oblasti, obydlené Němci. V oblasti Liberce, Karlových Varů a Krnova měly být takové oblasti vytvořeny a měla jim být poskytnuta minimální míra autonomie.

Represe vůči českému obyvatelstvu po atentátu na Heydricha však znamenaly radikální obrat. Britská vláda prohlásila Mnichovskou dohodu za neplatnou a vyjádřila se pro přesídlení veškerého etnicky německého obyvatelstva z oblasti střední Evropy. To byl také postoj londýnské exilové vlády a Edvarda Beneše, který zamýšlel vytvořit z osvobozeného Československa prostor, který by byl národnostně jednotný a ve kterém by převládalo české a slovenské etnikum. Tento plán Beneš pojímal jako tzv. národní revoluci, která měla zajistit mír v Evropě. Samotná realizace nuceného přesunu Němců započala v květnu 1945 první fází odsunu, která trvala od skončení druhé světové války do zasedání postupimské mírové konference. Tento tzv. divoký odsun byl typický spontánností, terorem a nedodržováním základních lidských práv, což z něj dodnes činí kontroverzní událost. V této fázi bylo vysídleno asi 450 tisíc osob. V létě 1945 pak Postupimská konference stanovila pravidla pro transfer, jeho druhá fáze, trvající od ledna 1946, se tak označuje jako organizovaný odsun. Celkem bylo mezi lety 1945 a 1946 vysídleno více než dva miliony osob německé národnosti. S fází divokého odsunu je přitom spojena řada excesů, kdy deportované osoby byly nuceny k přesunům bez potravin a lékařské péče, což vedlo k mnoha úmrtím. I proto je dodnes odsun Němců kritizován jako odplata na základě kolektivní viny.

GLASSHEIM, Eagle. Očista československého pohraničí: migrace, životní prostředí a zdraví v bývalých Sudetech. Překlad Eva Poskočilová. Vydání první. Praha: Academia, 2019. 406 stran. Historie. ISBN 978-80-200-3045-0.
MRNKA, Jaromír. Limity lidskosti: politika a sociální praxe kolektivního násilí v českých zemích 1944-1946. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2019. 343 stran. ISBN 978-80-88292-31-9.