Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Novopohanství v České republice

Novopohanství v České republice

Vyznání, jehož tradice vychází z předkřesťanských náboženství. K jeho rozmachu došlo po roce 1989. Zdroji novopohanských kultů je religiozita tří etnik postupně žijících na českém území: Keltů, Germánů a Slovanů.


Stoupenci novopohanství slovanského zaměření. Autor: Members of the Polish Rodnover Association, licence CC BY 2.0, https://creativecommons.org/licenses/by/2.0
Podrobné informace

K novodobému rozvoji někdy též náboženského zájmu o předkřesťanskou mytologii dochází až po pádu komunistického režimu v roce 1989. Hranice mezi teoretickým zájmem a skutečnou náboženskou praxí jednotlivců je ovšem mimo jiné kvůli absenci státem uznaných pohanských náboženských společností velmi těžko rozlišitelná. Počet skutečně praktikujících novopohanů se odhaduje na několik desítek.

V počátcích novopohanství vzbuzovala největší zájem civilizace Keltů se svým čarodějnictvím, např. druidismem (od pojmenování pro keltské duchovní – druidy). Nejdůležitější českou společností zabývající se keltským dědictvím je Bratrstvo Keltů, založené hudebníkem a členem jazzové sekce Tomášem Křivánkem. Přestože se sdružení ve velké míře zaměřuje na studium keltské kultury, nevyhýbají se někteří jeho členové ani obnově některých náboženských ritů. Důležitým prostorem rozvoje keltské tradice je hudební scéna – kromě zmiňovaného Tomáše Křivánka je keltskou kulturou inspirována tvorba například hudebních skupin Asonance, Irish Dew či Kukulín. Významnou každoroční keltskou událostí je festival keltské kultury pořádaný poslední dubnovou noc v době keltského svátku Beltine.

Vedle keltské je připomínána také mytologie germánská. V roce 1999 se v Čechách objevují novogermánské klany. Díky svým německým kořenům je germánská tradice populární i mezi českými neonacisty a skinheady.

Stále výrazněji se prosazuje návrat k slovanské tradici. Nejvýznamnějšími stoupenci novoslovanství jsou takzvaní jazyčníci (rusky pohané), soustředění od roku 2001 v občanském sdružení Rodná víra. Ti podléhají neformální autoritě stařešiny a jsou organizovaní podle oblíbených božstev baltoslovanského panteonu do rodů. V České republice je to rod Jarovítův a rod bohyně Mokoš. Posvátnými místy ke slavení svátků jazyčníků jsou obvykle zaniklá slovanská hradiště nebo např. vrch Mokošín u Přelouče.

Z anglicky mluvících zemí se do České republiky rozšířilo hnutí Wicca, které reprezentuje novodobé čarodějnictví. V menší míře lze také zaznamenat návraty k helénskému, římskému či egyptskému pohanství. Novopohanství reprezentuje v Česku nezisková organizace Česká pohanská společnost.

Použité zdroje
VOJTŠEK, Zdeněk, Čeští novopohané. Cesta po proměnlivém světě virtuálního novopohanství. Dingir: časopis o sektách, církvích a nových náboženských hnutích. Praha 2001, 5(1), 9 . ISSN 1212-1371.
VOJTÍŠEK, Zdeněk. Encyklopedie náboženských směrů a hnutí v České republice: náboženství, církve, sekty, duchovní společenství. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004. 462 s. ISBN 80-7178-798-1.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.