Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Nina Jirsíková

Nina Jirsíková

Tanečnice, členka skupiny Jenčíkovy Girls, choreografka a kostýmní výtvarnice. Vedle tance jsou významné její kulturní aktivity v koncentračním táboře Ravensbrück.


Nina Jirsíková jako Comturova žena v inscenaci Dona Juana Opery 5. května z roku 1946. Divadelní ústav. Autor: Neznámý.
Podrobné informace

* 6. 2. 1910 Praha – 23. 11. 1978 Praha

Nina Jirsíková, vlastním jménem Anna Jirsíková, provdaná Gurská, se narodila v Praze do učitelské rodiny manželů Bohumila a Karly Jirsíkových. Byť získala základy klasické baletní techniky u významné ruské tanečnice Jelizavety Nikolské (1924), byla od počátků své kariéry profesně spjata s pražskými varietními a avantgardními scénami. V roce 1928 jí proslulý tanečník, choreograf a umělecký ředitel kabaretu Lucerna Joe Jenčík nabídl angažmá v tomto exkluzivním nočním podniku (1928–1930) a místo v tanečně-akrobatické skupině Šest děvčátek z Lucerny, později, během působení v avantgardním Osvobozeném divadle (1930–1935), přejmenované na Jenčíkovy Girls. Tvůrčího vrcholu dosáhla Jirsíková v experimentálním Déčku Emila Františka Buriana (1935–1941), kam přišla jako tanečnice a působila i jako kostýmní výtvarnice a scénografka. Po odchodu talentovaného choreografa Saši Machova vedla taneční složku divadla a prosadila zde samostatné baletní večery. Poté, co byla uvedena jedna z jejích choreografií taneční pantomima Pohádka o tanci (1941), možná až příliš zjevná politická satira na nacistickou okupaci, ji zatklo gestapo a celé divadlo bylo uzavřeno.

Ani po deportaci do koncentračního tábora Ravensbrück (1941–1945) neustala v ilegální kulturní činnosti. Nejen, že spolu s dalšími vězeňkyněmi tajně inscenovala voicebandově-taneční Máj (1944), jak byl uváděn v Déčku, a vlastní pantomimickou satiru Pavlač zpívá (1944), ale podílela se i na podzemním šíření české poezie a výtvarně se realizovala při kresbě karikatur ilustrujících hrůzu života v nacistickém lágru, nazvaných Ravensbrücký módní žurnálek.

Jirsíková byla výraznou představitelkou meziválečné taneční avantgardy, její talent se projevil v choreografické, výtvarné a pedagogické činnosti. Po válce se vrátila k umělecké práci, a to jak během působení v nově vzniklé Velké opeře 5. května (1945–1948) a Národním divadle v Praze (1948–1952), tak i při spolupráci s E. F. Burianem (1955–1959). Výrazně levicově orientovaná, po válce aktivní členka Komunistické strany Československa získala v roce 1969 titul zasloužilé umělkyně.

Nina Jirsíková je autorkou mnoha statí a odborných článků, její paměti Vzpomínky tanečnice a kniha kreseb z koncentračního tábora Ravensbrück však vyšly až posmrtně v roce 2013.

Použité zdroje
HOLEŇOVÁ, Jana, ed., 2001. Český taneční slovník: tanec, balet, pantomima. 2001. Praha: Divadelní ústav. ISBN 80-700-8112-0, s. 166–168
JIRSÍKOVÁ, Nina a Libuše HRONKOVÁ. Vzpomínky tanečnice. Praha: Národní muzeum, 2013. ISBN 978-80-7036-392-8.
JIRSÍKOVÁ, Nina. Ravensbrück. Vyd. 1. Editorka Lenka ŠALDOVÁ. Praha: Národní muzeum, 2013, 80 s. ISBN 978-80-7036-393-5.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.