Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Němci v Česku

Němci v Česku

Jedna z etnických menšin České republiky, která zahrnuje české, moravské a slezské Němce. Od 20. století se vžil termín sudetští Němci, který mívá v souvislosti s nacismem negativní zabarvení.


Autor: František Krátký (1851-1924) – Scheufler Collection, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3742542
Podrobné informace

Němci se nacházeli ve většině zemí současné střední Evropy. V Čechách a na Moravě se objevili už na pomezí 12. a 13. století, kdy po dohodě s Přemyslovci osídlovali hornaté pohraničí. Později také přicházeli do vnitrozemí za vlády habsburské dynastie, kdy měla německá kultura a němčina dominantní postavení. Čeští Němci se stali po vyhlášení samostatného Československa oficiální národnostní menšinou. Část českých, resp. československých Němců se však odmítla ztotožnit s novým státem. Poslanci říšské rady z řad českých Němců proto postupně vyhlásili provincii Deutschböhmen s centrem v Liberci, dále také provincii Böhmerwaldgau se střediskem v Českém Krumlově a provincii Deutschsüdmähren s centrem ve Znojmě. Němci z Čech a Moravy se začínali označovat jako sudetští Němci, čímž chtěli manifestovat svůj nesouhlas či neztotožnění se s novým státem. V období mezi první a druhou světovou válkou se německá menšina výrazně etablovala v kulturním a politickém životě. Mezi nejznámější osobnosti patří politici Wenzel Jaksch a Ludwig Czech nebo také spisovatelé, kteří náleželi do okruhu pražské německé literatury, např. Rainer Maria Rilke, Gustav Meyrink, Paul Leppin, Max Brod, Franz Kafka, Franz Werfel, Egon Erwin Kisch a Johannes Urzidil. V souvislosti s nástupem Adolfa Hitlera došlo k eskalaci národnostních nepokojů, které byly radikálně řešeny až válkou a nuceným odsunem. To je také jeden z důvodů, proč po druhé světové válce z Československa uprchly nebo byly vysídleny téměř dva miliony sudetských Němců. Právní rámec tomu procesu dodaly tzv. Benešovy dekrety, které nařizovaly konfiskaci majetku a zrušení československého občanství u etnických Němců a Maďarů a také uzavření německých vysokých škol.

Dnes je pojem Sudety vžitý geografický název, dlouhodobě užívaný pro označení horské soustavy táhnoucí se zhruba od Lužických hor až po Nízký Jeseník. Poprvé se objevil v podobě Sudéta óre na Ptolemaiově mapě světa z 2. století. Je zřejmě keltského původu a v překladu znamená les kanců.

Použité zdroje
HRUŠKA, Emil. Sudetoněmecké kapitoly. 1. vyd. Praha: BMSS-Start, 2008. 269 s., [24] s. obr. příl. ISBN 978-80-86140-49-0.
KLEINING, Gerd a WEIKERT, Josef. Sudetští Němci: etnická čistka, vyhnání. Opava: Open Education & Sciences, [2000]. 23 s. ISBN 80-901974-5-0.
VELČOVSKÝ, Václav, ed. Jazyk jako fetiš: texty o Češích a českých Němcích 1880-1948. Vydání první. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2019. 384 stran. Varia; 76. svazek. ISBN 978-80-7308-903-0.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.