Národní styl

Národní styl je spjat s národně emancipačním procesem a konstruováním české národní identity v průběhu 19. století a v prvních letech existence samostatného Československa, kdy se stal jednou z podob oficiální státní reprezentace. Podnětem k jeho vzniku byly snahy vlastenecky smýšlejících umělců utvořit specificky český umělecký výraz sloužící k budování české národní identity. Toto programové hledání inspirace nacházelo vzory ve slovanském lidovém umění a folkloru a vedlo k objevování venkova a venkovské kultury. Umělci jako Josef Mánes, Mikoláš Aleš a později i secesní grafik Alfons Mucha nebo Joža Uprka ovlivnili dekorativní pojetí lidového ornamentu, který našel později uplatnění i v architektuře a užitém umění.

Dekorativní ornament se uplatnil v tvaroslovném výrazu městské architektury v konceptech jako byla Česká chalupa představená na Všeobecné zemské jubilejní výstavě v roce 1891 či v realizacích architekta Dušana Jurkoviče – jedná se o lázeňské domy inspirované lidovou architekturou v Luhačovicích (1901–1903), jeho vlastní, tzv. Jurkovičovu vilu v Brně (1906) nebo o dvě chaty v areálu Pustevny pod horou Radhošť (1899). Stylizovaný folklorní ornament jako projev vlastenectví se objevoval na oděvech, praporech a stuhách nejrůznějších organizací a spolků nebo byl uplatňován v knižních ilustracích.

Idea vizualizovat národní identitu vstoupila do veřejného prostoru ve 20. letech 20. století po vzniku samostatného Československa prostřednictvím rondokubistického stylu, nazývaného také obloučkový kubismus, národní dekorativismus nebo československý národní styl. Jeho hlavními osobnostmi byli architekti Josef Gočár a Pavel Janák. K nejslavnějším realizacím patří Gočárova Legiobanka v Praze (1921–1923), Janákovo pardubické krematorium (1921–1923) nebo pražský palác Adria (1922–1925) s vizuálně dekorativní, modernisticky stylizovanou fasádou.

V designu se uplatnily zejména aplikace dekorativně pojatých lidových ornamentálních prvků, např. v návrzích vícebarevné pokojové výmalby Františka Kysely určené pro interiér zámku v Novém Městě nad Metují. Tento styl se výrazně projevil v typografii, zejména pak v návrzích první československé měny.

Byť se rondokubismus pokoušel o definování moderního národního stylu Československé republiky, byl ostře kritizován poválečným avantgardním hnutím a v polovině 30. let 20. století jej nahradily univerzálnější monumentální neoklasicismus a pragmatičtější funkcionalismus.

HNÍDKOVÁ, Vendula a VYBÍRAL, Jindřich. Národní styl, kultura a politika = [National style, arts and politics]. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola uměleckoprůmyslová, 2013. 187 s. ISBN 978-80-86863-62-7.
KNOBLOCH, Iva, ed. a VONDRÁČEK, Radim, ed. Design v českých zemích 1900-2000: instituce moderního designu. Vydání 1. V Praze: Academia, 2016. 658 stran. ISBN 978-80-200-2612-5.
WINTER, Tomáš et al. Jdi na venkov!: výtvarné umění a lidová kultura v českých zemích 1800-1960. Vydání první. V Řevnicích: Arbor vitae societas, [2019]. 399 stran. ISBN 978-80-88256-10-6.
ZACPALOVÁ, Petra. Grafiku či nábytek v meziválečném národním stylu hostí Veletržní palác In. Czechdesign.cz [online]. 15. 4. 2013 [cit. 1. 2. 2020]. Dostupné z: https://www.czechdesign.cz/temata-a-rubriky/grafiku-ci-nabytek-v-mezivalecnem-narodnim-stylu-hosti-veletrzni-palac.