Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Mýtus mnichovské zrady

Mýtus mnichovské zrady

Ustálená představa o devastujícím významu tzv. mnichovské dohody podepsané 30. 9. 1938 v německém Mnichově.


Aktéři mnichovské konference - Benito Mussolini, Adolf Hitler, Edouard Daladier. Zdroj:Bundesarchiv, Bild 146-1971-041-31 / CC-BY-SA 3.0 / CC BY-SA 3.0 DE (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/de/deed.en)
Podrobné informace

Mnichovská dohoda byla již svými současníky považována za zradu nebývalých rozměrů přičítanou především evropskému Západu (či jeho dominujícím mocnostem Francii a Velké Británii), posílenou navíc předchozí výraznou sebeidentifikací Československé republiky s republikou Francouzskou. Téma „zrady Západu“ bylo navíc intenzivně posilováno v období komunistického režimu, který zdůrazňoval údajnou ochotu Sovětského svazu přijít Československu na pomoc v případě vypuknutí válečného konfliktu s Německem. Tato teze byla ovšem pozdějšími historiky zpochybněna. Druhým významným tématem od počátku spojeným s mnichovskou dohodou je možnost, či nemožnost vojenské sebeobrany. Otázka, zda se v tzv. pomnichovských dnech měl československý národ odtržení pohraničních oblastí vojensky bránit, či ne, je významnou linií sporu do dnešní doby. Složení zbraní a mírové předání, často silně vyzbrojených, pohraničních oblastí do rukou nepřátelského Německa bývá vnímáno jako největší porážka a ponížení českého národa vůbec. Termín „Mnichov“ se tak v českém jazykovém prostředí ustálil jako označení naprosté a ponižující porážky. Otázka skutečného kontextu a významu mnichovské dohody v českých dějinách je sporným bodem i mezi historiky. Někteří zastávají názor, že zrada a bezpráví údajně spojené s mnichovskou dohodou je v českém historickém vědomí spíše přeceňováno. Asi nejvýznamnějším dílem tematizujícím toto zkreslení je kniha historika Jana Tesaře Mnichovský komplex. Téma „mnichovské zrady“, jejích důsledků a nejistoty, která po ní následovala, byla od samého počátku tématem mnoha uměleckých děl. Zmínit lze například básnickou sbírku Františka Halase Torzo naděje či umělecký cyklus Oheň malíře Josefa Čapka. V současné době otázku „Mnichova“ a jeho vlivu na mentalitu českého národa umělecky zpracoval režisér Petr Zelenka ve filmu Ztraceni v Mnichově, který reaguje na odborné teze již zmíněného historika Jana Tesaře.

Použité zdroje
HALAS, František. Torso naděje. 10. vyd., (ve Svobodě 1. vyd.). Praha: Svoboda, 1968. 44 s.
KVAČEK, Robert. Poslední den: Mnichov - Praha, 1938. Druhé, přepracované vydání. Praha: Epocha, 2018. 164 stran, 16 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 978-80-7557-138-0.
KLIMEK, Antonín a Kubů, Eduard. Československá zahraniční politika 1918-1938: kapitoly z dějin mezinárodních vztahů. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1995. 115 s. ISBN 80-85241-88-9.
TESAŘ, Jan. Mnichovský komplex: jeho příčiny a důsledky. Vyd. 1. Praha: Prostor, 2000. 255 s. Obzor; sv. 28. ISBN 80-7260-035-4.
Ztraceni v Mnichově [film] režie: Petr ZELENKA, Česko, 2015.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.