Most

Most leží na úpatí Krušných hor v Mostecké pánvi, která je nejvýznamnějším ložiskem hnědého uhlí v ČR. Těžba této suroviny způsobila, že v letech 1965–1987 byla bezprecedentně zlikvidována většina zástavby původního Mostu, a to včetně historického středu města, který patřil k nejcennějším památkovým souborům v Československu. Starý Most je zmiňován Kosmovou kronikou již k roku 1040. Ve 13. století byl bohatým obchodním městem, rozkládajícím se pod hradem Hněvín a obklopeným vinicemi. Po velkém požáru v roce 1515 v Mostě vyrostl gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, jenž byl v roce 1975 jako jediná památka starého městského jádra zachráněn unikátním přesunem po kolejích o 841 metrů na nové místo. Po třicetileté válce Most ztratil na významu a byl zbořen i hrad Hněvín. Od 19. století se zde prudce rozvíjí těžba uhlí a průmysl. Za druhé světové války město těžce poškodily nálety a po roce 1945 bylo vysídleno německojazyčné obyvatelstvo, jehož zde žilo přes 62 %. Roku 1964 padlo rozhodnutí o likvidaci starého města a v roce 1987 z něj kromě přesunutého kostela a čtvrti Zahražany nezbývalo prakticky nic.

V současnosti se Most i přes sociální problémy a odliv obyvatelstva může pochlubit velkorysým sportovním a rekreačním zázemím, které tvoří hipodrom, autodrom, golfové hřiště, vodní park, tzv. uhelné safari, nově napuštěné Mostecké jezero a několik dalších nádrží, arboretum a lesoparky. V roce 2015 byl Evropským městem sportu. Oblastní muzeum v Mostě spravuje také výtvarnou galerii, památník válečných obětí v bývalém krematoriu a Podkrušnohorské technické muzeum. Populárními turistickými cíli jsou i přesunutý kostel a romantická rekonstrukce hradu Hněvína z 19. století. Ve městě působí Městské divadlo se stálým souborem a loutkové Divadlo rozmanitostí. Už během likvidace starého města se stal oblíbenou lokací filmařů (např. Most u Remagenu, Jatka č. 5), současné filmaře láká jeho vykořeněná sídlištní atmosféra (např. Štěstí, Pusinky, seriál Most!). V Mostě se narodili mj. českoněmecký expresionistický malíř, architekt a návrhář Wenzel Hablik, hokejista a trenér Ivan Hlinka či písničkář Xavier Baumaxa.

Těžký průmysl a hornictví poznamenaly i sousední Litvínov, který s Mostem propojuje jedna z mála meziměstských tramvajových tratí u nás, Jirkov a Chomutov, které však sdílely smutný osud Mostu jen zčásti a dodnes si zachovaly pozoruhodné historické památky i z větší části nepoškozenou přírodu v okolí.

BENEŠ, Edvard D. et al. Mostecko: regionální vlastivěda. Vyd. 1. Most: Hněvín, 2004. 142 s. ISBN 80-86654-10-9.
BIČÍK, Ivan a kol. Most [kartografický dokument]. [1. vyd.]. Praha: Historický ústav Akademie věd ČR, 2014. 1 atlas (38, xxiv s., 62 mapových listů). Historický atlas měst České republiky; 26. ISBN 978-80-7286-228-3.
KLÁPŠTĚ, Jan. Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most: Státní galerie výtvarného umění, 1994. 235 s. ISBN 80-85115-48-4.
KREJČÍ, Václav. Most: zánik historického města, výstavba nového města. [Ústí nad Labem]: AA 2000, 2008. 263 s. ISBN 978-80-254-3157-3.
Osud Mostecka: člověk a životní prostředí včera a dnes: sborník odborných prací. Vyd. 1. Most: Okresní muzeum, 1996. 339 s.
POKORNÁ, Libuše a kol. Kniha o Mostecku = Das Buch über Mostecko = A book on the Most region. Vyd. 1. Litvínov: Dialog, 2000. 453 s. ISBN 80-85843-80-3.
SPURNÝ, Matěj. Most do budoucnosti: laboratoř socialistické modernity na severu Čech. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2016. 287 stran. ISBN 978-80-246-3332-9.