Modelový dům Arnoštka Roubíčková, též Maison Ernestine Roubíček či Modelový dům Roubíček, byl pražský módní salon založený v roce 1909 krejčovou Arnoštkou Roubíčkovou.
Ta se zhotovování oděvů na zakázku začala věnovat po rozvodu a záhy díky citu pro nadcházející módní trendy a mimořádnému obchodnímu talentu slavila úspěchy. Minimálně dvakrát ročně vyjížděla do Francie pro inspiraci na pařížské dostihy a promenády, kde byla k vidění nejnovější móda. V Paříži rovněž levně nakupovala zbytky drahých látek, ze kterých pak ve svém salonu v kombinaci s jinými materiály vytvářela své modely.
Právě zásoby látek a strategie umného kombinování různých materiálů spolu s tím, že zámožné klientky nemohly během první světové války pravidelně jezdit za módou do ciziny, přispěly k rozmachu salonu. Největší slávu zažil v období stylu art deco ve 20. letech 20. století po přestěhování do secesního paláce Koruna na Václavském náměstí (1916–1932).
Salon nabízel modely s módní protaženou siluetou na denní nošení, ale i honosné večerní toalety z luxusních látek s bohatými ornamentálními výšivkami, často doplněnými kožešinou. V závodě se také šily sportovní komplety, lyžařské obleky či oblečení pro motoristy do otevřených kabrioletů. Svými modely salon oslovoval klientelu z vyšších společenských vrstev, včetně manželek diplomatů a německé i české šlechty. Mezi zákaznice prý patřily i manželky prezidentů Masaryka a Beneše.
Na chodu salonu se od dvacátých let podílely dcery Arnoštky Roubíčkové, mimořádně jazykově vybavená Helena a talentovaná kreslířka, později hlavní návrhářka salonu Adéla. Ta navíc salon zastupovala v profesních organizacích a byla redaktorkou a kreslířkou v jednom z prvních módních časopisů, jenž kultivoval společenskou úroveň nového československého státu, listu Elegantní Praha (1922–1925). Právě v časopisech jako byly Elegantní Praha nebo revue Salon (1922–1943) se jejich modely objevovaly ve formě aranžovaných módních snímků zachycených průkopníkem moderní fotografie Františkem Drtikolem. K propagaci Roubíčková podnikavě využívala také časopiseckou inzerci, předvádění na Pražských vzorkových veletrzích (od roku 1920) či spolupráci s filmem. V salonu vznikly kostýmy mimo jiné i pro Hedy Lamarr hrající ve světově proslulém filmu Extase režiséra Gustava Machatého (1932).
Po vyhlášení protektorátu Čechy a Morava (1939) byl salon Arnoštce Roubíčkové pro její židovský původ nacisty zkonfiskován a později zlikvidován (1943). Ona i její dcera Adéla s rodinnými příslušníky byli deportováni do koncentračních táborů a zde zahynuli. Arnoštka zemřela v Treblince (1942), Adéla s manželem a dětmi v lodžském ghettu (patrně 1944). Emigrací se stačila zachránit pouze dcera Helena s rodinou a její paměti o vývoji rodinného módního domu byly vydány v publikaci Modelový dům Arnoštka Roubíčková Praha 1909–1943 od Evy Uchalové (2016).
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.