Mnichovská konference

Na konci září roku 1938 se konala v Mnichově konference za účasti premiérů Velké Británie (Neville Chamberlain), Francie (Édouard Daladier) a Itálie (Benito Mussolini) a německého kancléře (Adolf Hitler). Tito čtyři zástupci vypracovali a podepsali dne 30. 9. 1938 mnichovskou dohodu, podle které Československo muselo postoupit Německu pohraniční území, kde žili převážně sudetští Němci. Přestože se jednalo o osudu Československa, jeho zástupci nebyli k jednání přizváni. Dodnes je pro Čechy tato konference symbolem zrady spojenců, kteří je obětovali Německu s naivní představou, že tím odvrátí válečný konflikt.

Před podepsáním mnichovské dohody žilo v Československu kolem 14 milionů obyvatel, včetně 3,5 milionu etnických Němců, žijících v Sudetech, na Slovensku a Zakarpatské Ukrajině. V Sudetech Němci představovali zhruba 90 % obyvatelstva. Pod vlivem hospodářské krize, Sudetoněmecké strany (SdP, vznikla 1933 a roku 1935 vyhrála volby s 15 % hlasů) a s rostoucí silou Německa stoupal mezi sudetskými Němci odpor k slovanskému obyvatelstvu, které tvořilo v Československu státní („československý“) národ, a žádali sjednocení s Německem. Československo zaručovalo sudetským Němcům rovná občanská a také menšinová práva, sudetští Němci však nepokládali za adekvátní postavení národnostní menšiny a cítili se být diskriminováni v přístupu k úřadům apod.

Politická a společenská situace v Československu se kontinuálně vyhrocovala během roku 1938, Konrád Henlein (předseda SdP) stále stupňoval požadavky na autonomii Sudet. SdP vypracovala Karlovarský program, který obsahoval nároky nepřijatelné z hlediska suverenity Československa. Československá vláda na začátku září akceptovala většinu bodů Karlovarského programu v rámci „Návrhu o postupu jednání ohledně úpravy národnostních otázek“, ale Sudetoněmecká strana brzy poté vyprovokovala incident v Moravské Ostravě (kde 6. 9. policista udeřil sudetoněmeckého poslance), který byl použit jako záminka pro přerušení jednání s československou vládou. Krátce poté, 12. 9. 1938, pronesl Adolf Hitler na nacistickém sjezdu v Norimberku ostrý projev proti Československu a následovalo propuknutí ozbrojeného povstání v 16 ze 49 sudetoněmeckých okresů. Celkem si násilnosti vyžádaly přes 100 mrtvých a 2 000 zajatých a odvlečených do Říše.

Dokonce ještě před konáním konference, dne 15. 9. 1938, se Neville Chamberlain a Adolf Hitler sešli v Hitlerově rezidenci Berghof, kde Hitler žádal osvobození sudetských Němců a připojení těchto území k Německu. Dne 19. 9. anglická a francouzská vláda vyzvaly československou vládu, aby postoupila veškerá území, kde bydlelo více než 50 % německého obyvatelstva, a zároveň Francie slibovala podpořit nové hranice československého státu. Tímto plánem Francie nedodržela spojeneckou smlouvu s Československem z roku 1923, podle které se smluvní strany zavázaly k obraně v případě ohrožení společných zájmů. Situace se ještě víc zhoršila vyjádřením italského diktátora Benita Mussoliniho, otevřeně podporujícího Německo, ale také polskou nótou, kterou Poláci žádali Československo o vyřešení těšínské otázky. Polská vláda těsně před podepsáním odmítla nabídku na jednání o této problematice a zároveň Polsko předalo ultimativní nótu o postoupení Těšínska.

Dne 28. 9. 1938 byla oznámena schůzka ministerských předsedů Velké Británie, Francie, Itálie a Německa v Mnichově. I přesto, že o to Československo žádalo, nebylo na jednání přizváno. K jednání také nebyli připuštěni zástupci Sovětského svazu. Následující den začala mnichovská konference v budově zvané Führerbau na náměstí Königsplatz v Mnichově, v reprezentativním sídle Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP). Jednání trvalo kolem čtrnácti hodin, až do třetí hodiny ráno 30. září, kdy byla podepsána dohoda. Žádné námitky ze strany československých představitelů nebyly přijaty a Československo se během dalších deseti dnů muselo vzdát velké části svého území.

KLÍMA, Vlastimil et al. 1938: měli jsme kapitulovat?. Vyd. 1. Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, 2012. 319 s. Ego: paměti, deníky, korespodence; sv. 1. ISBN 978-80-7422-150-7.

LUKEŠ, Igor. Československo mezi Stalinem a Hitlerem: Benešova cesta k Mnichovu. Překlad Petra Kůsová. V českém jazyce vyd. 1. Praha: Prostor, 1999. 374 s., [12] s. obr. příl. Obzor; sv. 26. ISBN 80-7260-015-X.

KOSATÍK, Pavel. Češi: 1938: jak Beneš ustoupil Hitlerovi. První vydání. Praha: Česká televize, 2016. 79 nečíslovaných stran. Edice ČT. ISBN 978-80-7404-210-2.