Mistr Třeboňského oltáře

Nejvýznamnější český gotický malíř, ve své tvorbě propojil české umění s výtvarnými tendencemi panujícími v umění italském a francouzském. Byl představitelem tzv. dvorského krásného slohu populárního v Evropě na přelomu 14. a 15. století.

Oltář třeboňský, Sv.Jakub Mladší, sv.Bartoloměj, sv. Filip, Národní galerie v Praze – Autor: NoJin, licence CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Olt%C3%A1%C5%99_t%C5%99ebo%C5%88sk%C3%BD,_Sv.Jakub_Mlad%C5%A1%C3%AD,_sv.Bartolom%C4%9Bj,_sv._

Podrobné informace

druhá polovina 14. století

Jméno a původ Mistra Třeboňského oltáře, v německé literatuře známého jako Mistr z Wittingau, není známo. Pravděpodobně se malířskému řemeslu vyučil v pražské dvorní dílně. Zkušenosti získal především během studijních cest do Francie, kde se seznámil s francouzskými mistry působícími na dvoře Karla V.

Do historie se zapsal jako autor křídlového oltáře, který vytvořil pro kostel sv. Jiljí v komplexu augustiniánského kláštera v Třeboni. Oltářní desky představovaly Kristův pašijový cyklus: Kristus na hoře Olivetské, Kladení do hrobu a Zmrtvýchvstání. Svou tvorbou prohloubil techniku tvarování postav pomocí barvy a světla, užívanou již Theodorikem. Mistrova tvorba se vyznačovala zdokonalováním techniky šerosvitu a formovala poněkud nové pojetí gotického slohu, ve kterém spojovala svět reálný a nadpozemský. Mistr Třeboňského oltáře inicioval přechod od monumentálního a vznešeného ztvárnění k jemnějšímu způsobu malby, tzv. krásnému slohu. Svými díly značně ovlivnil tvorbu pokračovatelů internacionálního dvorského slohu v evropském měřítku. Ve svých malbách zobrazoval štíhlé postavy esovitých siluet, které žijí bohatým vnitřním životem a emocemi. Figury zasazoval do hornatého prostředí s červeně zabarveným nebem a zlatými hvězdami. Mistrovi Třeboňského oltáře jsou přisuzovány i další významné práce, například Madona z Roudnice, fragmentárně zachovaná oboustranně malovaná Církvická deska z kostela sv. Kryštofa a Panny Marie Bolestné v Církvici, Ukřižování ze Svaté Barbory a Adorace hlubocká.

Galerie (3 fotografie)

Oltář třeboňský, Ukřižování – Autor: Nargilé, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Trebonsky_oltar_ukrizovani.jpg

Oltář třeboňský, Sv. Kateřina, sv. Máří Magdalena, sv. Markéta, Národní galerie v Praze – Autor: NoJin, licence CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Olt%C3%A1%C5%99_t%C5%99ebo%C5%88sk%C3%BD,_Sv.Kate%C5%99ina,sv.M%C3%A1%C5%99%C3%AD_Magdale

Oltář třeboňský, Zmrtvýchvstání Krista, Národní galerie v Praze – Autor: NoJin, licence CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Olt%C3%A1%C5%99_t%C5%99ebo%C5%88sk%C3%BD,_Zmrtv%C3%BDchvst%C3%A1n%C3%AD_Krista,_N%C3%A1rodn%C3%AD_galerie_v_Praze

Použité zdroje

HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
Národní galerie. Sbírka starého umění a Chlumská, Štěpánka, ed. Čechy a střední Evropa 1200-1550: dlouhodobá expozice Sbírky starého umění Národní galerie v Praze v klášteře sv. Anežky České. Druhé upravené a doplněné vydání. V Praze: Národní galerie, 2014. 158 stran. ISBN 978-80-7035-569-5.
PEŠINA, Jaroslav. Česká gotická desková malba. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 81 s. Malá galerie; sv. 15.

Mistr Třeboňského oltáře

Nařízení EU o ochraně osobních údajů