Mikulov

Mikulov leží u rakouských hranic na úpatí Pavlovských vrchů, známých jako Pálava. Jako trhová osada je zmiňován k roku 1173. Od 15. století zde sídlí významná židovská komunita, Mikulov se dokonce stává sídlem moravských zemských rabínů a působí zde řada židovských učenců. Od konce 16. století jej vlastní Dietrichsteinové, za jejichž vlády Mikulov nebývale vzkvétá. V 18. století zde žila nejpočetnější židovská komunita na Moravě, v první polovině 19. století Židé tvořili téměř polovinu obyvatel. Po bitvě u Slavkova (1805) se na zdejším zámku dojednávaly podmínky míru mezi Francií a Rakouskem a roku 1866 tzv. mikulovské příměří mezi Rakouskem a Pruskem. V 19. století Mikulov na rozdíl od nedaleké Břeclavi, která se stala železničním uzlem, stagnoval. Druhá světová válka znamenala tragický konec místní židovské komunity. Zámek v dubnu roku 1945 poznamenal požár. Po válce bylo vysídleno do té doby většinové německojazyčné obyvatelstvo. Po roce 1960 přestal být Mikulov sídlem okresu a došlo k necitlivé demolici části židovské čtvrti včetně Dolní synagogy. Dnes je město turistickým magnetem a centrem Mikulovské vinařské podoblasti. Vinná réva se zde pěstuje již od časů Římanů, kteří měli v blízkém Mušově tábor.

Navzdory neblahým zásahům do historické zástavby v dobách komunismu je Mikulov hodnotnou městskou památkovou rezervací s řadou pamětihodností. Náleží k nim především zámek, původně románský a gotický hrad, kde je k vidění mj. zachovalá knihovna či obří sud. Dále je to gotický kostel sv. Václava s vyhlídkovou věží, barokní dietrichsteinská hrobka a strážní věž Kozí hrádek. Cenné je židovské ghetto s barokní synagogou, a zejména židovský hřbitov s několika tisíci náhrobků, jeden z největších a nejstarších v ČR. Na jižním okraji města se tyčí Svatý kopeček s křížovou cestou a kaplí sv. Šebestiána, na severu vrch Turold s přístupnou jeskyní. V Mikulově lze navštívit Regionální muzeum (na zámku; s pobočkou v Horní synagoze) a dvě galerie: Konvent a Závodný. Pravidelně se zde koná Pálavské vinobraní, festival nepopulární hudby Eurotrialog, pěvecký festival Kampanila, Mezinárodní kytarový festival a výtvarné sympozium Dílna.

Ve městě se narodili Hieronymus Lorm, tvůrce abecedy pro hluchoslepé, a rakouský prezident Adolf Schärf, na zdejším gymnáziu studoval přírodovědec Jan Evangelista Purkyně a rakouský kancléř a prezident Karl Renner. Působil zde rabín a učenec Jehuda Löw ben Becalel a pobýval malíř Alfons Mucha.

BRICHTOVÁ, Dobromila a kol. Mikulov [kartografický dokument]. 1. vyd. Praha: Historický ústav Akademie věd ČR, 2012. 1 atlas (34, xxiii s., 47 mapových listů). Historický atlas měst České republiky; 25. ISBN 978-80-7286-198-9.
BRICHTOVÁ, Dobromila a kol. Mikulov: ze života jednoho města. První vydání. Mikulov: město Mikulov, 2018. 215 stran. ISBN 978-80-906856-1-1.
SVOBODA, František et al. Krajina jako dílo: barokní krajinou od Mikulova po Znojmo. Vydání první. Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, ve spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně, Fakultou architektury a Masarykovou univerzitou, Ekonomicko-správní a Filozofickou fakultou, 2016. 347 stran. ISBN 978-80-87967-08-9.
SVOBODA, Miroslav a kol. Mikulov. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2013. 450 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-7422-262-7.
VESELSKÁ, Dana a VRBKOVÁ, Stanislava. Židé v Mikulově. Druhé, doplněné vydání. Mikulov: Regionální muzeum v Mikulově, 2018. 69 stran. ISBN 978-80-85088-51-9.