Ludmila (česká světice)

 

*? – †921 Tetín

Svatá Ludmila byla manželkou prvního historicky doloženého českého knížete Bořivoje, a tedy též první doloženou českou kněžnou. Někdy na konci 9. století navštívil její manžel dvůr velkomoravského knížete Svatopluka, kde přijal křest, údajně přímo od svatého Metoděje. Není známo, zda Ludmila cestovala na Velkou Moravu také, či zda přijala křest až později na svém sídle v Levém Hradci. Přesto ale zůstává první historicky doloženou pokřtěnou ženou v české historii.

Po smrti relativně mladého knížete Bořivoje usedli na český knížecí stolec postupně dva její synové, Spytihněv a později Vratislav, který se oženil s Drahomírou, zřejmě pohankou z kmene polabských Slovanů. Po Vratislavově smrti měl na český knížecí stolec usednout jeho syn Václav, jenž ovšem ještě nebyl dospělým. Došlo proto k jisté formě dělby moci, kdy se Václavova babička Ludmila ujala vnukovy výchovy a jeho matka Drahomíra přijala správu nad knížecím majetkem a vojenskou družinou.

Pod Ludmilinou výchovou měl Václav dospět k vysoké míře vzdělanosti a k pevné víře, díky níž byl později také prohlášen za svatého. Mezi Drahomírou a Ludmilou nicméně zřejmě docházelo ke sporům, které měly mít výrazně náboženský charakter a které vyvrcholily Ludmiliným rozhodnutím odjet na hrad Tetín nedaleko Prahy. Přestože Ludmila Drahomíře zřejmě ustoupila a dle legendistů ji měla dokonce požádat o určení místa, kde může dožít a věnovat se praktikování své křesťanské víry, byla nedlouho po svém příjezdu roku 921 navštívena a zavražděna najatými vrahy Tunnou a Gommonem. Podle legend měla Ludmila svou smrt předvídat, duchovně se na ni připravit a poté oba vrahy sama vpustit do hradu. Přestože je prý žádala, aby jí usekli hlavu, tím prolili krev a umožnili jí tak svatořečení, byla místo toho uškrcena svým vlastním závojem. Ten se také později stal, spolu s knížecí korunou, hlavním atributem při vyobrazeních svaté Ludmily. Několik let poté nechal kníže Václav tělo své babičky Ludmily přenést z Tetína do Prahy, čímž měl potvrdit její svatost a zároveň tak zajistil první svatou ve svém knížecím rodu Přemyslovců. Svatá Ludmila je uctívána jako vůbec první česká světice, česká patronka a patronka babiček, matek a křesťanských vychovatelů.

HYNKOVÁ, Alena. Svatá Ludmila. In: Svědci a světci [televizní dokument] režie: A. Hynková, ČT2 27. 5. 2007.
PROFANTOVÁ, Naďa. Kněžna Ludmila: vládkyně a světice, zakladatelka rodu. Vyd. 1. Praha: Epocha, 1996. 133 s., [12] s. obr. příl. Portréty; sv. 4. ISBN 80-902129-4-8.