Loretánské kaple (lorety) v českých zemích

Loretánské kaple jsou napodobeninami tzv. Svaté chýše (Sancta Casa) –  údajného příbytku Panny Marie, jehož kameny byly koncem 13. století přeneseny do italského města Loreto. Původně prostá stavba se brzy stala významným poutním místem a poté, co ji na počátku 16. století v antikizujícím duchu  mimořádně kvalitně vyzdobil renesanční sochař Donato Bramante, začala být napodobována v řadě evropských a latinskoamerických zemí. V Čechách vznikla první loretánská kaple v roce 1584 v Horšovském Týně, a to na popud místního šlechtice  Kryštofa mladšího z Lobkovic. Rozkvět těchto svatostánků nastal v 17. století v době pobělohorské v souvislosti s nástupem rekatolizace, spojeným s rostoucí oblibou mariánského kultu a náboženských poutí. Celkem vzniklo v Čechách a na Moravě více než 50 loretánských kaplí, které sloužily jako poutní místa a v některých případech jako rodové hrobky. Staviteli byli nejčastěji jezuité, nechyběli však ani příslušníci katolické šlechty či měšťanstva. Obliba těchto míst ustala spolu s nástupem osvícenství na konci 18. století, poslední „Sancta Casa“ na území dnešní České republiky pak byla postavena roku 1820.

Téměř všechny české a moravské barokní lorety více či méně napodobují svůj italský vzor. Jsou to nevelké obdélné stavby se dvěma obdélnými vchody v podélných zdích a jedním čelním čtvercovým oknem. Náročněji provedené kaple jsou zdobeny pilastry, výklenky se sochami proroků a reliéfy, které zobrazují především scény z mariánské legendy. Kolem loret byly obvykle budovány další stavby, které s nimi tvoří jednotný architektonický celek, většinou to byly kostely se zvonicemi a otevřené arkádové chodby, tzv. ambity. Právě mohutné zvonice či honosná průčelí kostelů obvykle vytvářejí hlavní dominanty loretánských poutních areálů.

K známým loretám v českých zemích patří:

• Pražská loreta (1626–1631) – patrně nejvýznamnější zástupce loretánské architektury v Čechách. Bohatá plastická výzdoba kaple věrně napodobuje svůj italský předobraz. Autorem je italský architekt Giovanni Battista Orsi, okolní areál se zvonicí, jejíž součástí je i proslulá zvonkohra, je dílem Kiliána Ignáce Dientzenhofera.
• Loreta v Kosmonosech (1704–1707) – autorem je Giovanni Battista Alliprandi, italský architekt a jeden z nejvýznamnějších představitelů českého vrcholného baroka.
• Loreta v Rumburku (1704–1709) – nejseverněji položená loreta v Evropě a významné poutní místo severních Čech. Dochovala se zde hodnotná plastická výzdoba.
• Loreta ve v Brně (1716) – příklad loretánské kaple umístěné uvnitř kostela. Jeden z mála případů lorety, u níž jsou mariánské scény vytvořeny jako nástěnné malby.

BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 161 s. ISBN 80-7277-015-2.