Litoměřice

Litoměřice leží na řece Labi v malebné krajině na úpatí Českého středohoří. V 10. století vznikl na Dómském pahorku přemyslovský hrad a svatyně, při které byla v roce 1057 založena kapitula, která se stala předchůdcem dnešní katedrály sv. Štěpána. Na počátku 13. století se litoměřická sídelní aglomerace institucionálně přetvořila v královské město, které získalo řadu výsad (mj. mílové právo) a prosperovalo díky řemeslům, obchodu, lodní dopravě na Labi a od roku 1359 zásluhou Karla IV. i díky pěstování vína. V 15. století se město přiklonilo k husitství a u blízkého Třebušína si vystavěl hrad Kalich sám Jan Žižka. V 16. století došlo k největšímu rozkvětu města, který byl následně přerušen třicetiletou válkou. V epoše baroka se stalo důležitým centrem církevní správy a vzdělávání – od roku 1655 bylo sídlem biskupství. Působil zde významný italský stavitel Octavio Broggio. Od 18. století se město postupně germanizovalo, takže v době, kdy zde žil proslulý básník Karel Hynek Mácha (do své smrti v roce 1836), bylo převážně německojazyčné. Od konce 18. století byly Litoměřice vlivem sousední pevnosti Terezín a dvojích kasáren také významným vojenským střediskem. V současnosti je město díky četným památkám, krásné okolní krajině i gastronomii (víno, několik minipivovarů, kavárny) oblíbeným turistickým cílem.

K největším lákadlům Litoměřic patří katedrála sv. Štěpána s vyhlídkovou věží, Mírové náměstí s podloubím a cennými středověkými domy (Kalich s vyhlídkovou věží, Stará radnice s oblastním muzeem, renesanční Černý orel či barokní dům U Pěti panen), řada kostelů, klášterů a kaplí. Zaujme také litoměřický hrad s expozicí českého vinařství, historické podzemí, městské hradby a parkány či nejstarší zachovaný dům tzv. gotické dvojče. K návštěvě láká i Severočeská galerie výtvarného umění, diecézní muzeum, Památník Karla Hynka Máchy v domě Na Vikárce, staré nádraží upravené na stylovou kavárnu, dílna na výrobu ručního papíru v hradební věži, Jiráskovy sady a honosná zástavba v jejich okolí. V těsné blízkosti města je také bývalý koncentrační tábor a krematorium Richard. Dále přírodní lokality jako okolní vrchy sopečného původu (Radobýl s vyhlídkou, Mostná hora s rozhlednou). Populárními akcemi jsou každoroční ovocnářská a zemědělská výstava Zahrada Čech, Litoměřické varhanní léto a Litoměřické vinobraní.

Vedle K. H. Máchy, po němž je pojmenováno i místní divadlo, byly Litoměřice působištěm Josefa Jungmanna (15 let zde vyučoval na gymnáziu, mj. poprvé i češtinu), komika Felixe Holzmanna či biskupa Štěpána Trochty a také rodištěm malíře a literáta Alfreda Kubina nebo herce a zpěváka Jiřího Macháčka.

KOTYZOVÁ, Ilona a KOTYZA, Oldřich. Litoměřice. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2011. 80 s., [64] s. obr. příl. Zmizelé Čechy. ISBN 978-80-7432-091-0.
KUČA, Karel. Průvodce po Dómském náměstí v Litoměřicích. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2011. 175 s. ISBN 978-80-260-0684-8.
MACEK, Jaroslav a kol. Litoměřice. Praha: Historický ústav Akademie věd České republiky, 1996. 1 atlas (8 s., 18 mapových listů). Historický atlas měst České republiky; 1. ISBN 80-85268-47-7.
SMETANA, Jan, ed. et al. Dějiny města Litoměřic. Vyd. 1. Litoměřice: Město Litoměřice, 1997. 479 s. ISBN 80-238-4357-5.