Liberec

Liberec leží na řece Lužické Nise v Liberecké kotlině mezi Ještědsko-kozákovským hřbetem a Jizerskými horami. První zmínka o malé osadě pochází z roku 1352. Roku 1577 povýšil císař Rudolf II. Liberec na město. V 18. století začal Liberec vzkvétat díky soukenictví, vznikají četné manufaktury a dvě nové čtvrti s honosnými klasicistními domy. V první polovině 19. století se Liberec díky podniku Johanna Liebiega rozvinul na hlavní centrum textilního průmyslu v monarchii. Stal se druhým největším městem v Čechách, vzniká nová radnice, divadlo, pošta, vilové čtvrti, botanická zahrada i zoo, byl zde mj. prezentován první automobil v Čechách. V roce 1906 proběhla velkolepá Výstava českých Němců. Za první světové války fungoval na okraji města obří zajatecký tábor pro více než 40 tisíc lidí. V říjnu 1918 se místní Němci nesmířili se vznikem Československé republiky a prohlásili Liberec za hlavní město provincie Deutschböhmen. Jejich pokus zhatil příchod armády v prosinci 1918. V meziválečném období zde měla silnou pozici Sudetoněmecká strana v čele s místním rodákem Konradem Henleinem. Roku 1938 byla vypálena synagoga a Liberec se stal hlavním městem nové sudetské župy. V dobách komunismu proběhly poblíž centra demolice historické zástavby. V srpnu 1968 padlo v Liberci okupačním vojskům za oběť 9 lidí. Na místě byli shodou náhod i Václav Havel a Jan Tříska, kteří tehdy vystoupili ve vysílání libereckého rozhlasového studia. Po roce 1989 postupně mizí textilní průmysl, rozvíjí se automobilová produkce a nanotechnologie. Vysoká škola strojní a textilní se transformuje na Technickou univerzitu v Liberci (TUL).

Město je atraktivním místem k životu, oblíbeným cílem turistů i filmařskou lokací. K nejznámějším památkám patří novorenesanční radnice, zámek s cennou renesanční kaplí, kostely sv. Antonína a Nalezení sv. Kříže, Valdštejnské domky, budovy divadla, bývalých lázní (nyní galerie umění), muzea a spořitelny, řada klasicistních domů, velké množství vil z 19. a začátku 20. století, Harcovská přehrada či nejstarší krematorium v Čechách. V okrajových částech najdeme ikonický hotel a vysílač Ještěd z roku 1973 od Karla Hubáčka, nominovaný na zápis do seznamu UNESCO, romantickou rozhlednu Liberecká výšina a zříceninu hradu Hamrštejn. Návštěvníky láká Severočeské muzeum, Oblastní galerie, Technické muzeum, zábavní vědecké centrum IQLANDIA, botanická zahrada, zoologická zahrada, liberecké podzemí či divadla Šaldovo, Malé a Naivní. Ve městě hrají fotbalový Slovan Liberec a hokejoví Bílí Tygři.

Narodili se zde mj. literární kritik František Xaver Šalda, automobilový konstruktér Ferdinand Porsche, herec a komik Vlasta Burian, hudební skladatel Karel Vacek, spisovatel Ottfried Preussler, herci Oldřich Kaiser a Pavel Liška či automobilový závodník Tomáš Enge. Žil zde např. herec František Peterka a architekt Karel Hubáček.

CHOCHOLOUŠKOVÁ, Hana a LHOTOVÁ, Markéta. Liberec. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2010. 69 s., [96] s. obr. příl. Zmizelé Čechy. ISBN 978-80-7432-031-6.
Kniha o Liberci. 2., dopl. a rozš. vyd. Liberec: Dialog, 2004. 704 s. ISBN 80-86761-13-4.
MELANOVÁ, Miloslava a kol. Liberec. Vydání první. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 518 stran, 16 nečíslovaných stran obrazových příloh. Dějiny českých, moravských a slezských měst. ISBN 978-80-7422-484-3.
ŘEHÁČEK, Marek. Liberec: turistický průvodce po městě a okolí. 2., přeprac. vyd. [Liberec]: Kalendář Liberecka, 2007. 256 s. ISBN 978-80-254-2653-1.
ŘEHÁČEK, Marek. Liberecké zajímavosti. Vydání první. Liberec: Petr Polda, 2009-2016. 4 svazky. ISBN 978-80-903056-2-5.
ZEMAN, Jaroslav. Liberec: urbanismus, architektura, industriál, pomníky, objekty, památky. Liberec: Knihy 555, 2011. 176 s. ISBN 978-80-86660-33-2.