Lanová dráha na Petřín

V souvislosti se stavbou Petřínské rozhledny bylo rozhodnuto o vybudování lanové dráhy na vrch Petřín. K realizaci došlo na základě návrhu firmy Reiter a Štěpán, která nedlouho před tím projektovala vůbec první lanovku v českých zemích (vedoucí od Štefánikova mostu na Letenskou pláň). Ke zprovoznění petřínské lanové dráhy došlo v létě 1891.

Současná podoba lanovky se od původní konstrukce podstatně odlišuje. Dnešní zastávka na Nebozízku byla zpočátku konečnou stanicí a také dolní stanice byla na jiném místě, o kus výše než nyní. Lanovka měřila v prvních třiceti letech své existence 396,5 m a její pohon byl zajišťován systémem vodní převahy. Nedostatek vody však zapříčinil její odstavení z provozu v roce 1921, načež následovalo restaurování, elektrifikace a prodloužení trasy lanové dráhy na 511 m a roku 1932 její znovuzprovoznění. Provoz byl ještě jednou přerušen v šedesátých letech minulého století kvůli silným dešťům a sesuvům. Lanová dráha se na téměř 20 let odmlčela. Až po rozsáhlých sanacích byla v roce 1985 opětovně uvedena do provozu.

Dnes je lanovka součástí pražské městské hromadné dopravy, navazuje na tramvajové spojení v zastávce Újezd a má tři stanice: Újezd, Nebozízek a Petřín. Během cesty do zastávky Petřín lanovka překonává převýšení 130 m. Vozy projíždějí Hladovou zdí, kterou nechal postavit Karel IV. Mezizastávka Nebozízek umožňuje výstup na svah Petřína, v blízkosti horní časti lanovky se nachází samotná rozhledna, zrcadlové bludiště a planetárium.

ŠÍROVÁ-MOTYČKOVÁ, Kamila a ŠÍR, Jiří. Technické památky České republiky: mosty, železnice, přehrady, elektrárny, mlýny, opevnění, sklárny, doly a další. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2012. 206 s. Naše země. ISBN 978-80-7346-141-6.