Ladislav Žák

^*25. 6. 1900 Praha – ^†26. 5. 1973 Praha

 

Ladislav Žák začal projevovat talent k malování již v mládí, malbu poté studoval na Akademii výtvarných umění v Praze (AVU) a krátce vyučoval kreslení na středních školách. V roce 1923 se přihlásil ke studiu architektury do ateliéru Josefa Gočára na AVU, absolvoval v roce 1927. Byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a Skupiny výtvarných umělců v Brně. Podnikl studijní cesty do zahraničí (Francie, Německo, Nizozemsko), kde se seznámil s aktuální evropskou moderní architekturou. Podílel se na výstavbě pražské osady Baba, vzorové kolonie moderního bydlení. Je autorem jen několika realizovaných staveb, jeho vliv na českou architekturu je však nepřehlédnutelný. Kvůli rozporu s dobovou ideologií neměl po druhé světové válce možnost své projekty realizovat, zůstal však na AVU – na Škole architektury, kde pokračoval ve výuce. Aktivně se věnoval teorii architektury, zabýval se psychologickým působením architektury a prostředí na člověka. Jeho nejvýznamnějším teoretickým dílem je Obytná krajina (1947).

Jako malíř tíhl ke krajinomalbě, inspiroval se přírodou a českým venkovem. Tento cit pro harmonii s přírodou a propojení s přírodou se projevoval i v jeho architektonickém díle. V meziválečném období navrhl několik mimořádně elegantních funkcionalistických vil včetně interiérového zařízení: dům Karla Heraina, dům a zahradu Bohumila Čeňka, dům se zahradou pro Huga Zaorálka (všechny pro osadu Baba), vilu Miroslava Hajna (Praha-Vysočany), vilu pro rodinu Lídy Baarové (Praha 6) či vilu režiséra Martina Friče v Praze-Hodkovičkách. Rekonstrukcí vlastního činžovního domu na Letné realizoval osobitý projekt kolektivního bydlení. Žák se hodně věnoval projektům parkových úprav a památníkům (Památník padlým občanům čtvrti Rozvoj v Mladé Boleslavi, úprava zahrady památníku Antonína Dvořáka ve Zlonicích). Jeho nejznámějším veřejným dílem se stal Památník obětem nacismu v Ležákách, mimořádné spojení architektury a krajiny, realizované bohužel jen zčásti.

HOROVÁ, Anděla, ed. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995- . sv. ISBN 80-200-0536-6.
ŠLAPETA, Vladimír a JANDÁČEK, Václav. Český funkcionalismus. Brno: EXPO DATA, 2004. 116, 14 s. Stavební kniha; 2004. ISBN 80-7293-113-X.
ŠVÁCHA, Rostislav et al. Dějiny umění v českých zemích 800-2000. Vydání první. V Řevnicích: Arbor vitae societas, 2017. 991 stran. ISBN 978-80-88283-02-7.
TEMPL, Stephan. Baba: osada Svazu čs. díla Praha. Praha: Zlatý řez, 2000. 196 s. Malá edice. ISBN 80-901562-4-X.
VONDROVÁ, Alena. Český funkcionalismus 1920-1940. Architektura. Praha: Uměleckoprůmyslové muzeum, 1978. 130 nečíslovaných stran, 88 nečísloaných stran obrazových příloh.
ŽÁK, Ladislav a DVOŘÁKOVÁ, Dita, ed. Byt a krajina. Praha: Arbor vitae, 2006. 192 s. Texty o architektuře; sv. 3. ISBN 80-86300-78-1.