Kroměříž

Kroměříž leží na řece Moravě a je důležitým střediskem regionu Haná. Původní osada vzniká u říčního brodu na křižovatce dvou významných evropských obchodních stezek. Město samotné založil roku 1290 olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku. Biskupové si zde zřídili letní sídlo a místní hrad postupem času přebudovali na reprezentativní zámek. Za třicetileté války město utrpělo. O opětovný rozkvět přinesl až po jejím skončení biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu, který nechal v druhé polovině 17. století velkoryse přestavět zámek a park, zřídil zde mincovnu a za hradbami města vybudoval Květnou zahradu. Roku 1848 na zámku zasedal ústavodárný říšský sněm rakouské monarchie a do města se sjely politické elity celého soustátí. V roce 1885 se na zámku setkal František Josef I. s ruským carem Alexandrem III. Na konci druhé světové války město osvobodila rumunská armáda, ale ustupující Němci tehdy zničili most přes řeku Moravu a způsobili požár zámecké věže. V roce 1998 byly arcibiskupský zámek, Podzámecká a Květná zahrada zapsány na listinu světového kulturního dědictví UNESCO. Kroměříži se pro vysokou úroveň kultury a školství přezdívá hanácké Athény. Ve městě sídlí mj. Justiční akademie a Zemědělský výzkumný ústav.

Historické centrum je městskou památkovou rezervací. K nejhodnotnějším pamětihodnostem patří arcibiskupský zámek s věží (přístupná jako vyhlídka) a romantická Podzámecká zahrada v anglickém stylu. Dále je to Velké náměstí s radnicí, měšťanskými domy s podloubím a kašnou, monumentální gotický chrám sv. Mořice, barokní kostely sv. Jana Křtitele a Nanebevzetí Panny Marie, Mlýnská brána, biskupská mincovna či pozůstatky židovského ghetta. Mimo historické jádro se nachází barokní Květná zahrada ve francouzském stylu, pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje, secesní areál psychiatrické nemocnice s kostelem a historická vodní elektrárna Strž. Z kulturních institucí jmenujme Muzeum Kroměřížska, Arcidiecézní muzeum Kroměříž, které spravuje zámek včetně hodnotné zámecké obrazárny, Expozici Karla Kryla a Galerii Orlovna. Pravidelně se zde koná festival vojenských dechových hudeb, festival duchovní hudby Forfest či lidová slavnost dožínky. Ve městě se natáčela řada filmů, zejména na zámku (mj. Amadeus režiséra Miloše Formana).

V Kroměříži se narodili např. malíř Max Švabinský, literární vědec Oldřich Králík, písničkář a básník Karel Kryl, spisovatel a scénárista Miloš Macourek či architekt Karel Prager. S městem je spjat kazatel Jan Milíč z Kroměříže, působil zde barokní hudební skladatel Pavel Josef Vejvanovský, dětství tu prožil spisovatel František Kožík.

ELBELOVÁ, Gabriela a PERŮTKA, Marek, ed. Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži: průvodce. 1. vyd. Kroměříž: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Kroměříži, 2011. 221 s. ISBN 978-80-87231-06-7.
CHYBOVÁ, Helena. Kroměříž zmizelá a znovu objevená, aneb, Historie ukrytá pod dlažbou města. Vyd. 1. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska, 2009. 389 s. ISBN 978-80-85945-52-2.
PERŮTKA, Marek a JAKUBEC, Ondřej. Kroměříž: historické město & jeho památky. 1. vyd. Kroměříž: Město Kroměříž, 2012. 343 s. ISBN 978-80-260-0215-4.
ZATLOUKAL, Pavel, KINDL, Miroslav a ZATLOUKAL, Ondřej. Zámek a zahrady v Kroměříži. 1. vydání v jazyce českém. Praha: Foibook Books s.r.o, 2018. 245 stran. Světové památky UNESCO. ISBN 978-80-88258-13-1.