Krnov

Krnov leží na soutoku řek Opavy a Opavice na severovýchodním úpatí Nízkého Jeseníku v okrese Bruntál. První zmínka pochází z roku 1240 a během 13. století se Krnov stává městem pod ochranou hradu Cvilína, kde sídlil kníže z jedné vedlejší větve přemyslovského rodu. Centrem malého knížectví byl Krnov až do roku 1849, přestože jeho význam značně poklesl po roce 1742, kdy Prusko získalo na úkor Rakouska velkou část jeho území (Hlubčicko). Roku 1779 město vyhořelo, v roce 1793 byl krajský úřad přestěhován od Opavy. Na konci 19. století zaznamenal Krnov prudký rozvoj průmyslu – postupně zde vznikly bezmála dvě desítky textilních továren. Ve městě v té době převažovalo německojazyčné obyvatelstvo, které bylo později, po druhé světové válce, vysídleno. V závěru války bylo město silně poničeno bombardováním, zejména v oblasti historického jádra. V 50. letech se v Krnově usadilo mnoho Řeků prchajících před občanskou válkou, v 80. letech se značná část z nich vrátila zpět do vlasti. Dnes se zde produkuje textilní galanterie Pega či nápoje Kofola, v minulosti byla známá i výroba varhan.

I přes velké ztráty si Krnov zachoval řadu cenných památek, jako je radnice (s vyhlídkovou věží), spořitelna a měšťanské domy na Hlavním a Zámeckém náměstí, gotický městský kostel sv. Martina (zpřístupněna věž) a několik dalších kostelů. Dále zámek, pozůstatky hradeb včetně malebné Švédské zdi či synagoga (turisticky přístupná). Významné jsou především památky moderní architektury: unikátní budova bývalé přádelny Karnola se vzorkovnou, Flemmichova vila (dnes sídlo městského muzea), městské divadlo, Střelecký dům či tělocvična od místního rodáka – proslulého rakouského architekta Leopolda Bauera. Mimo centrum města najdeme Chářovský park a v místní části Kostelec pak kostel sv. Benedikta se vzácnými středověkými malbami. Na vrchu Cvilín, na jižním okraji Krnova, stojí poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné s křížovou cestou a Lichtenštejnská rozhledna. Nedaleko se nachází zřícenina hradu Šelenburk. Rozhledna stojí i na vrchu Ježník na východ od města.

BLUCHA, Vladimír. Město mezi dvěma řekami - Krnov: čtení o pozoruhodné historii města zvaného Kyrnow, Jegerdorf, Carnovia, Jägerndorf, Karniów. Vyd. 1. Krnov: Město Krnov, 2007. 173 s. ISBN 978-80-239-5542-2.
BŘÍZA, Svatopluk et al. Krnov: historie, archeologie. Druhé vydání. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 407 stran. ISBN 978-80-85034-90-5.
KŘIVA, Jiří, MICHL-BERNARD, Alexandr a ZAJÍCOVÁ, Ivana. Pohledy na Krnov: historické fotografie a pohlednice. Vydání první. Krnov: Městské informační a kulturní středisko, 2019. 177 nečíslovaných stran (některé složené). ISBN 978-80-270-5527-2.
MARTINEK, Libor. Hledání kořenů: literatura Krnovska a její představitelé: (kompendium). I. díl, Od středověku po interetnické vztahy v literatuře 20. století. Opava: Literature & Sciences, 2009. 162 s. ISBN 978-80-904126-0-6.
MARTINEK, Libor. Hledání kořenů: regionální literatura Krnovska a její představitelé: (kompendium). II. díl, Od národního obrození do současnosti. Opava: Literature & Sciences, 2010. 281 s. ISBN 978-80-904126-1-3.
MICHL-BERNARD, Alexandr. Krnov v proměnách. Vyd. 1. Třebíč: Akcent, ©2010. 154 s. ISBN 978-80-7268-720-6.
STRAKOŠ, Martin, ROSOVÁ, Romana a RYŠKOVÁ, Michaela. Průvodce architekturou Krnova = Krnov architecture guide. Vyd. 1. V Ostravě: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště, 2013. 399 s. ISBN 978-80-85034-75-2.