Královské věnné město

Královská věnná města tak byla nejčastěji zdrojem příjmů, majetkovým nebo sídelním zázemím českých královen. Nejvíce těchto měst se nachází v oblasti východních Čech. Nejznámějším takovým městem je nejspíše Hradec Králové, který na titul královského věnného města odkazuje již ve vlastním názvu. Vznik královských věnných měst je fenoménem 14. století, a tedy jevem vrcholně středověké dvorské kultury. Mezi známá věnná města patřila Chrudim, Trutnov, mimo východní Čechy pak Mělník. V průběhu 16. století institut královských věnných měst postupně slábl, naposledy byl titul udělen Novému Bydžovu roku 1569.

MUSIL, František, FELCMAN, Ondřej, ed. a ČECHURA, Jaroslav. Dějiny východních Čech: v pravěku a středověku (do roku 1526). Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 825 s. ISBN 978-80-7422-003-6.
POSPÍŠIL, Vít et al. Královská věnná města: Dvůr Králové nad Labem, Hradec Králové, Chrudim, Jaroměř, Mělník, Nový Bydžov, Polička, Trutnov, Vysoké Mýto. 2., upr. vyd. [Vysoké Mýto]: Sdružení královských věnných měst, 2005. [30] s. ISBN 80-239-6959-5.