Konrad Henlein

^*6. 5. 1898 Vratislavice nad Nisou – ^†10. 5. 1945 Plzeň

Konrad Ernst Eduard Henlein se narodil v rodině Němce Konrada Henleina staršího a Češky Anny Dvořáčkové. Celý svůj život se Henlein styděl za to, že měl poločeský původ a snažil se tento fakt skrývat či měnit rodinné údaje.   Studoval na obchodní akademii v Jablonci, později absolvoval základní vojenský výcvik a důstojnickou školu v Rakousku, kde se osvědčil jako dobrý střelec. Za první světové války se zúčastnil bojů v Itálii, v roce 1916 byl raněn a dva roky strávil v nemocnici ve Veroně a na ostrově Afirana u Sardinie, odkud se vrátil v roce 1919 do nové Československé republiky.

Po návratu domů se stal bankovním úředníkem a instruktorem tělocviku. V té době o něj začínali projevovat zájem představitelé Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), která zaujímala ostře protičeskoslovenské postoje. Na začátku 30. let se Konrad Henlein zapojil do politického života a založil Sudetoněmeckou vlasteneckou frontu, hnutí, které se později transformovalo v Sudetoněmeckou stranu (Sudetendeutsche Partei), což umožnilo představitelům tohoto politického seskupení kandidovat v parlamentních volbách. V nich strana zaznamenala nečekaný úspěch, čímž se Henleinova autorita trvale upevnila. Podporu Henleinovi vyjádřil i sám Hitler, díky němuž Henleinova strana začala požadovat pro sudetoněmecké území větší autonomii. V září 1938 bylo oznámeno ozbrojené povstání sudetských radikálů proti vládě Československé republiky s cílem násilně připojit sudetoněmecké území k Německu. Tento incident byl důvodem k zákazu činnosti Sudetoněmecké strany a Henlein i vrcholní představitelé této strany uprchli do Německa. 

Po podpisu mnichovské dohody a postoupení Sudet Německu byl Henlein jmenován říšským komisařem. Po okupaci celých Čech a Moravy v roce 1939 byl zodpovědný za veškerou civilní správu. Do konce války zůstával v Liberci, odkud řídil akce nacistů na celém území Čech a Moravy. Dne 8. 5. 1945 byl nedaleko Liberce zajat americkými silami. Dozvěděl se od nich, že válka už skončila a že československý stát bude požadovat jeho vydání. Už v noci z 9. na 10. 5. si rozbil brýle a podřezal si žíly na rukou.  Mezinárodní trestní tribunál v Norimberku Konrada Henleina označil za válečného zločince.

HRUŠKA, Emil. Konrad Henlein: život a smrt. Vyd. 1. Praha: BMSS-Start, 2010. 214 s., [28] s. obr. příl. ISBN 978-80-86140-67-4.