Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Kolektivní dům v Litvínově

Kolektivní dům v Litvínově

Experimentální komplex obytných budov, který měl realizovat ideál moderního kvalitního bydlení se službami v jednom domě.


Kolektivní dům v Litvínově, pohled ze zahrady – Autor: Jenikjejenjeden, licence CC BY SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Koldum_Litvinov_pohled_ze_zahrady.JPG
Podrobné informace

dokončení 1958

 

Kolektivní dům v Litvínově, často označovaný zkráceně koldům, se nachází na okraji města Litvínova v dominantní urbanistické zástavbě. Idea komplexu je založena na utopických myšlenkách levicově orientovaných avantgardních architektů meziválečného období zaměřených na kolektivistický způsob života. V rámci jednoho komplexu mělo být přítomno veškeré občanské vybavení potřebné pro každodenní život člověka, pracující žena tak měla být osvobozena od domácích prací. První projekt koldomu byl realizován v letech 1945–1950 architektem Jiřím Voženílkem ve Zlíně, ovšem nejrozsáhlejším projektem se stal koldům v Litvínově. Tento komplex byl původně určen pro zaměstnance chemické továrny v Záluží u Mostu. Autory vítězného soutěžního návrhu se stali architekti Václav Hilský a Evžen Linhart, projekt získal dokonce zlatou medaili na Trienále užitého umění (Milán /1947/). Dům byl vyhlášen technickou památkou a byl zapsán na seznam kulturních památek České republiky.

Koldům je jednou z posledních funkcionalistických staveb v České republice. Dvanáctipatrový dům má dvě zalomená křídla, nachází se zde byty různých typů včetně mezonetových, a to v celkovém počtu 352. Uprostřed komplexu je šestipatrové společenské křídlo s mateřskou školou, jeslemi, obchody, jídelnou, prádelnou, kluby, čítárnou a knihovnou, holičstvím a kadeřnictvím, dílnami, tělocvičnami, přednáškovými místnostmi aj. Idea koldomu se ovšem nenaplnila, stavba je využívána jako běžný bytový dům. Problémem bytů se v současnosti stala nevyhovující velikost kuchyně, která byla zamýšlena pouze jako provizorní, obyvatelé domu se podle původních plánů měli stravovat převážně ve společné jídelně. Jídelna je v současné době přebudována na restauraci, dodnes je využíván bazén. Další společenské místnosti svou původní funkci již neplní.

Použité zdroje
ŠEVČÍK, Oldřich a BENEŠ, Ondřej. Architektura 60. let: "zlatá šedesátá léta" v české architektuře 20. století. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 502 s. ISBN 978-80-247-1372-4.
GUZIK, Hubert. Čtyři cesty ke koldomu: kolektivní bydlení - utopie české architektury 1900-1989. Vyd. 1. Praha: Zlatý řez, 2014. 163 s. ISBN 978-80-903826-9-5.
SEDLÁKOVÁ, Radomíra. 20. století české architektury. 1. vyd. Praha: Titanic, 2006. 235 s. ISBN 80-86652-24-6.
ŠVÁCHA, Rostislav et al. Dějiny umění v českých zemích 800-2000. Vydání první. V Řevnicích: Arbor vitae societas, 2017. 991 stran. ISBN 978-80-88283-02-7.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.