Kladno

Kladno je největším městem Středočeského kraje. Leží v lesnaté krajině na úpatí pohoří Džbán a v blízkosti chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. První zmínka pochází z roku 1318, městečkem se Kladno stalo roku 1561 a městem až v roce 1870. Stalo se tak poté, co zde v polovině 19. století byla objevena ložiska černého uhlí, a v důsledku jeho těžby došlo k rozvoji průmyslu a mnohonásobnému nárůstu počtu obyvatel původně zemědělského městečka. Od roku 1854 zde působila železárna Vojtěšská huť a od roku 1889 světoznámá ocelárna Poldi, kterou založil Karl Wittgenstein, otec proslulého filozofa Ludwiga Wittgensteina. Kladno se stalo významným střediskem českého dělnického a komunistického hnutí. V období druhé světové války zde působila řada odbojářů, kladenské gestapo pak nechvalně proslulo tím, že se v roce 1942 přičinilo o vyhlazení nedaleké obce Lidice. Po roce 1989 došlo k uzavření uhelných šachet a transformaci těžkého průmyslu: komplex Poldi zčásti ukončil provoz, zčásti se rozdělil na menší podniky. V současné době je město příjemným místem k životu v zázemí Prahy, kam část jeho obyvatel dojíždí za prací nebo studiem.

Mezi nejcennější památky Kladna bývá řazen barokní zámek s galerií umění a medvědáriem v bývalých příkopech, svažité náměstí Starosty Pavla s radnicí a kostelem, barokní kaple sv. Floriána od slavného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera, hotelový dům Poldihaus od věhlasného architekta Josefa Hoffmanna, zámeček Bachrovna a blízké Sládečkovo vlastivědné muzeum. Dále také někdejší židovská synagoga, bývalá lékárna U České koruny se sgrafity podle návrhu Mikoláše Alše či perly secesní architektury – Okresní dům a budova reálného gymnázia. Z novější doby by to pak byl soubor výškových domů – tzv. rozdělovské věžáky ve stylu socialistického realismu z 50. let 20. století a dědictví industriální architektury v podobě areálu bývalých oceláren Poldi s vápennými pecemi a atraktivní hornický skanzen při bývalém dole Mayrau ve Vinařicích. Funguje zde rovněž Městské divadlo Kladno s vlastním souborem a každoročně se tu koná výtvarná přehlídka Kladenské dvorky. Ve městě působí hokejový tým Rytíři Kladno.

V Kladně se narodila a žila řada významných osobností: v Poldině huti pracoval spisovatel Bohumil Hrabal, vyrůstal zde výtvarník a literát Jiří Kolář, narodili se zde výtvarníci Cyril Bouda, malířky sestry Jitka a Květa Válovy či autor postavy Krtečka Zdeněk Miler, fotograf Jiří Hanke a také americký podnikatel a starosta Chicaga Antonín Čermák, jenž zahynul při atentátu na prezidenta Roosevelta, známí politici Jiří Dienstbier starší a Petr Pithart či slavný hokejista Jaromír Jágr. Byla zde pohřbena matka Antonína Dvořáka.

BAĎURA, František. Literární toulky Kladenskem. Vydání první. Kladno: Halda, 2016. 190 stran. Kladenské zajímavosti; svazek 3. ISBN 978-80-905992-5-3.
DRVOLA, Karel a VYŠÍN, Jaroslav, ed. Obrázky z dob starého Kladna. 1. vydání. Kladno: Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně, 2016. 220 stran. ISBN 978-80-906232-1-7.
Kladno. Praha: Historický ústav Akademie věd České republiky, 2007. 1 atlas (xiv, 24 s., 45 mapových listů). Historický atlas měst České republiky; 17. ISBN 978-80-7286-109-5.
SEIFERT, Josef a KOVAŘÍK, Jiří. Doly, hutě a Kladno. Vyd. 1. Kladno: Statutární město Kladno, 2013. 208 s. ISBN 978-80-905388-8-7.
KOVAŘÍK, Jiří, SEIFERT, Josef a SLEPIČKA, Zdeněk. Kladno: zrcadlo času: vnímat odraz Kladna minulosti--, vnímat obraz Kladna současnosti--. Vyd. 1. [Praha]: Josef Ženka, 2014. 366 s. ISBN 978-80-905570-3-1.
VEVERKOVÁ, Irena. Kladno. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2008. 59 s., [80] s. obr. příl. Zmizelé Čechy. ISBN 978-80-7185-925-3.
VEVERKOVÁ, Irena. Procházka Kladnem: 50 kladenských budov. 2. vyd. Kladno: Nezávislý novinář (IV), 1999. 88 s. ISBN 80-86032-02-7.
VYKOUK, Jaroslav. Kladenský turista. Vyd. 1. V Kladně: J. Vykouk a J. Vyšín, 2011. 162 s. ISBN 978-80-260-2758-4.