Karolinum

Počátky Karolina sahají do roku 1383, kdy král Václav IV. zakoupil pro pražskou univerzitu honosný palác kupce Rotleva z Kamene a nechal jej přestavět na univerzitní kolej. Ta se v dalších desetiletích rozrostla také o sousední měšťanské domy a po vzoru ostatních středověkých univerzitních kolejí sloužila jako místo pro pořádání přednášek, disputací a slavnostních zasedání. Zároveň se zde nacházely byty mistrů, kaple, lázně a vězení. Po porážce českého stavovského povstání byla v roce 1620 Karlova univerzita sloučena s jezuitskou univerzitou v Klementinu a v roce 1654 přejmenována na Karlo-Ferdinandovu univerzitu. Do Karolina se následně přesunuly posluchárny právnické a lékařské fakulty. I přes rozsáhlé stavební úpravy však komplex postupně přestal vyhovovat nárokům moderní akademické výuky. Během 18. století se proto objevilo několik návrhů historickou budovu buď prodat, nebo nahradit moderní novostavbou, žádný z nich se však nakonec nerealizoval. Karolinum tak na rozdíl od mnoha jiných středověkých kolejí zůstává dodnes živým centrem akademického života a sídlem ústředních orgánů univerzity.

Karolinum bylo vybudováno jako čtyřkřídlý objekt s vnitřním dvorem, propojený po obvodu spojovacími chodbami na způsob klášterních ambitů. V přízemí zůstala zachována řada původních gotických chodeb a místností, zaklenutých křížovými klenbami. Nejvýrazněji vyčnívá mohutný arkýř z druhé poloviny 14. století na jižní stěně budovy, jehož mimořádně detailní kamenická výzdoba snese srovnání pouze s obdobným arkýřem Staroměstské radnice. V obou případech se pravděpodobně jedná o dílo pražské katedrální huti Petra Parléře. První patro jižního křídla zaujímá slavnostní Velká aula, ve které již od 14. století probíhají promoce a významná univerzitní shromáždění. Současnou podobu Karolina určila především rozsáhlá barokní přestavba z let 1713–1716, provedená podle návrhu významného českého architekta Františka Maxmiliána Kaňky. V letech 1946–1968 byla historická budova citlivým způsobem rekonstruována podle návrhu architekta Jaroslava Fragnera, který rovněž doplnil novou část se slavnostním vstupem a čestným dvorem.

BENEŠOVSKÁ, Klára et al. [10 století architektury. 2], Architektura gotická. Vyd. 1. Praha: Správa Pražského hradu, 2001. 319 s. ISBN 80-86161-34-X.
PETRÁŇ, Josef. Karolinum. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2010. 182 s. ISBN 978-80-246-1877-7.