Karel Toman

^*25. 2. 1877 Kokovice – ^†12. 6. 1946 Praha

K. Toman, vlastním jménem Antonín Bernášek, se roku 1896 z rodných Kokovic přestěhoval do Prahy. Studium práv na Karlově univerzitě nedokončil a postupně vystřídal několik úřednických míst. Zásadním pro něj bylo seznámení s anarchisty, především z redakce časopisu Nový kult. Z cest po Evropě posílal reportáže, překlady z francouzštiny a literární kritiku do českých časopisů a deníků. Během první světové války zastával funkci redaktora v Národních listech, po válce psal do Lidových novin a získal místo v knihovně Národního shromáždění.

Na rozdíl od svých vrstevníků používal Toman téměř výhradně jambický rytmus a tíhl k pravidelnému, melodickému verši. Psal po celý život takřka výhradně lyriku. Každá z jeho sbírek znamenala určitou etapu jeho tvorby a mnohdy i výraznou fázi české poezie. Prvotina Pohádky krve (1898) je zčásti ještě poznamenaná dekadencí. Ve druhé sbírce Torzo života (1902) se naplno vyhranila jeho básnická poetika. Samostatnou kapitolu v tvorbě K. Tomana představují tulácké básně, které vycházejí z jeho vlastní zkušenosti a způsobu života. Dva roky putoval mezi Berlínem, Nizozemím, Londýnem a Paříží a všude pobýval bez prostředků mezi vyhnanci, proletáři a bohémy. Verše inspirované těmito prožitky zaplňují velkou část třetí sbírky Melancholická pouť (1906). Známá báseň Tuláci vznikla zřejmě za dalšího pobytu v Paříži 1908/1909, vyšla však až ve čtvrté Tomanově knize Sluneční hodiny (1913), která již patří k dalšímu období jeho tvorby – k období civilismu a vitalismu. Pátá kniha Verše rodinné a jiné (1918) odráží společenské dění v období první světové války, na události nahlíží z perspektivy obyčejných lidí a jejich osudů. Tomanovou nejznámější a nejčtenější sbírkou jsou Měsíce (1918), ve kterých je každá báseň věnována jednomu kalendářnímu měsíci. V předposlední knize Hlas ticha (1923) převažuje občanská lyrika, která reaguje na domácí společenské rozpory v prvních letech republiky; obsahuje také verše o revolučním Rusku. V knize Stoletý kalendář (1926) se Toman znovu vrátil k tuláckým motivům, které rozvíjí v různých aspektech a podobách.

BLAŽÍČEK, Přemysl a ŠPIRIT, Michael, ed. Knihy o poezii: Holan - Toman. Vyd. 1. Praha: Triáda, 2011. 471 s. Paprsek; sv. 22. ISBN 978-80-87256-39-8.
LEHÁR, Jan et al. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. Česká historie; sv. 4. ISBN 978-80-7106-963-8.
PAPOUŠEK, Vladimír a kol. Dějiny nové moderny: česká literatura v letech 1905-1923. Vyd. 1. Praha: Academia, 2010. 627 s. ISBN 978-80-200-1792-5.