Jazyk: CZ | Simple Czech | EN | RU
Karel Svoboda

Karel Svoboda

Český skladatel filmové, televizní, popové a muzikálové hudby, nejúspěšnější český hitmaker druhé poloviny 20. století. Dlouholetý spolupracovník Karla Gotta.


Karel SVOBODA. ČTK/Kamaryt Michal.
Podrobné informace

* 19. 12. 1938 Praha – † 28. 1. 2007 Jevany

 

Karel Svoboda studoval stomatologii na Univerzitě Karlově, studium však nedokončil a začal se věnovat hudbě. Začínal hrou na klavír ve skupině Jazztet a v roce 1963 spoluzaložil pražskou beatovou skupinu Mefisto, s níž vystupoval jako pianista. Hráli na experimentální divadelní scéně Laterny Magiky a od roku 1965 v divadle Rokoko. Zde se záhy projevil jako talentovaný hudební skladatel a zdatný organizátor. Jeho první skladbou pro skupinu Mefisto byla melodicky silná klavírní instrumentálka Návrat Gemini (1966). Následovaly písníčky pro nastupující generaci popových hvězd z divadla Rokoko - Martu Kubišovou, Václava Neckáře a Helenu Vondráčkovou.

Dovedl zkomponovat líbivé a snadno zapamatovatelné, ale ne vždy originální melodie se silným refrénem. V roce 1968 spolu se zpěvákem Karlem Gottem a s textařem Jiřím Štaidlem slavili mezinárodní úspěch na festivalu v Riu de Janeiro s písní Lady Carneval (1968). Pro Karla Gotta napsal více než 80 hitů, čímž se stal jeho dvorním skladatelem. Byl předním československým hitmakerem a jeho skladby pomohly k mainstreamové kariéře řadě pěveckých hvězd, kromě Jiřího Korna a Hany Zagorové  také Petře Janů, Lešku Semelkovi nebo Janě Kratochvílové.

Od poloviny 70. let se věnoval filmové a televizní hudbě a napsal více než 900 televizních a filmových melodií. Prorazil s nimi i v Západním Německu, Japonsku či Latinské Americe.

Melodie a písně z oblíbeného muzikálu Noc na Karlštejně (1973) v českém kontextu zlidověly a úspěch měla i romantická hudba ke koprodukčním pohádkám režiséra Václava Vorlíčka Tři oříšky pro Popelku (1974) a Jak se budí princezny (1977). Výrazné ústřední motivy napsal do seriálů Návštěvníci (1983), Létající Čestmír (1984) nebo Dobrodružství kriminalistiky (1989). Jeho největším mezinárodním úspěchem byla hudba k animovanému seriálu Die Biene Maja (1977).

Karel Svoboda patřil mezi nejvýraznější autorské osobnosti populární hudby druhé poloviny 20. století, v 90. letech se také prosadil jako muzikálový tvůrce. Jen jeho nejúspěšnější muzikál Dracula (1995) zhlédlo více než 1,5 mil. diváků, hrál se například i Německu, Koreji nebo Belgii. V roce 2007 spáchal sebevraždu.

Videa (2 videí)
KAREL SVOBODA Největší hity 1965-2006

Karel Gott - Medley hity Karel Svoboda (1978)

Použité zdroje
NOVÁK, Ján. Mefistův rytíř In. Příběhy slavných [televizní pořad]. ČT, 2008. ČT1 21. 12. 2018 Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10123383458-pribehy-slavnych/408235100211006-mefistuv-rytir/.
SACHER, Richard. Karel Svoboda. 1. vyd. Praha: Brána, 2008. 213 s., [12] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7243-379-7.

2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.

Nařízení EU o ochraně osobních údajů

Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.