Karel Novák

*7. 1. 1875 Horažďovice – †11. 8. 1950 Praha

Karel Novák získal fotografické vzdělání na odborné grafické škole ve Vídni, nezbytnou praxi poté v řadě německých a rakouských ateliérů (pracoval např. v ateliéru císařského dvorního fotografa). Na začátku 20. století si v Brémách otevřel vlastní ateliér, v němž se specializoval na portréty vytvořené technikami pigmentu a gumotisku. Roku 1910 přijal místo na vídeňské univerzitě, kde jako pedagog působil až do první světové války, do níž musel narukovat. Po válce se přestěhoval do Prahy, kde se významně zasloužil o vznik Státní grafické školy. Zde měl zásadní podíl na formování jejího fotografického oddělení. Školu dokonce v letech 1920–1935 vedl. Po odchodu do důchodu zaujal jeho místo další významný fotograf – Jaromír Funke. Jakožto pedagog ovlivnil Novák generace nastupujících fotografů – ještě ve Vídni to byl například Josef Anton Trčka, v Praze pak Josef Sudek.

Ve své vlastní tvorbě se kromě portrétů zabýval také krajinami a zátišími v tehdy oblíbeném japonizujícím stylu. Karel Novák patří k významným fotografům vrcholného českého piktorialismu a je považován za jednoho z prvních fotografů moderny a průkopníka portrétní fotografie, přestože jej později zastínil významnější František Drtikol a Novákova vlastní fotografická tvorba byla upozaděna na úkor jeho pedagogické činnosti. O autorství mnohých jeho fotografií se vedou dodnes spory, neboť torzo jeho fotografické pozůstalosti je pomícháno s díly jeho žáků.

SCHEUFLER, Pavel. Osobnosti fotografie v českých zemích do roku 1918. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2013. 467 s. ISBN 978-80-7331-112-4.