Písničkář a básník, jehož písně se staly symbolem odporu proti společenské situaci v socialistickém Československu. Od roku 1969 působil v exilu v Německu, kde spolupracoval s československou redakcí Radia Svobodná Evropa.
*12. 4. 1944 Kroměříž – †3. 3. 1994 Mnichov (Německo)
Karel Kryl pocházel z rodiny novojičínských tiskařů, jimž tiskárnu zlikvidoval nastupující komunistický režim. Kryl vystudoval střední keramickou školu v Bechyni, tehdy se naučil hrát na kytaru a napsal svoje první texty. Z politických důvodů jej ale nevzali na vysokou školu. Po vojně působil v teplickém Divadélku na zámku, v roce 1966 dostal od Miloše Zapletala možnost točit písničky v ostravském rozhlasu. Těsně po invazi vojsk Varšavské smlouvy 21. 8. 1968 nahrál legendární píseň Bratříčku, zavírej vrátka. Stejnojmenná deska, Krylova první, vyšla v březnu 1969, byly na ni zařazeny též nahrávky z ostravského rozhlasu, např. Anděl či Morituri te salutant. Deska však byla brzy stažena z prodeje a zakázána.
Na podzim roku 1969 Kryl odjel na festival protestsongů do západního Německa a rozhodl se do tehdejšího Československa nevrátit. Usadil se v Mnichově a začal spolupracovat s československou redakcí Radia Svobodná Evropa. Vlastním nákladem vydal desku Rakovina (1969), jež vystihuje pookupační apatii ve společnosti. V exilových vydavatelstvích vyšly také Kníška Karla Kryla, (Z pod stolu) Sebrané spisy (u 68 Publishers v Torontu) či deska Karavana mraků z roku 1979. Kryl vystupoval pro československé emigranty např. ve Spojených státech amerických, Kanadě či Austrálii. I přes chybějící kontakt s rodnou zemí si zachoval vytříbený český jazyk. Mnohé jeho písně zlidověly, staly se z nich symboly boje proti totalitní moci.
Před domácí publikum Karel Kryl předstoupil poprvé po dvaceti letech 4. 11. 1989 na Festivalu nezávislé československé kultury v polské Vratislavi. V prosinci 1989 zazpíval spolu s Karlem Gottem československou hymnu na Václavském náměstí v Praze. Stal se jednou z tváří sametové revoluce, neskrýval však svoje rozčarování z dalšího společenského vývoje.
Karel Kryl začal v Československu znovu koncertovat, ale nadále žil v Německu. Až po smrti mu byly uděleny Cena Františka Kriegla, medaile Za zásluhy či Cena Gramy (1995).
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.