Karel Hlaváček

^*29. 8. 1874 Libeň (dnešní Praha) – ^†15. 6. 1898 Libeň (dnešní Praha)

Karel Hlaváček již během studií na vyšší reálné škole v Karlíně působil jako cvičitel a organizátor v Sokole. Přispíval tehdy do sokolského tisku, roku 1895 se zúčastnil příprav všesokolského sletu. Po škole navštěvoval přednášky o moderní románské literatuře na pražské filozofické fakultě a také večerní kurzy na Uměleckoprůmyslové škole (UMPRUM, dnes VŠUP). Roku 1894 stál u počátků vznikajícího časopisu Moderní revue, kde zveřejňoval kromě poezie a kritických textů svá výtvarná díla. Jeho návrh zvítězil v soutěži o vizuální podobu polského časopisu Życie (Život), redigovaného slavným básníkem Stanisławem Przybyszewským. Jako výtvarník také od roku 1897 spolupracoval s časopisem Nový kult Stanislava Kostky Neumanna. Onemocněl tuberkulózou a ani přes finanční sbírku, organizovanou pro něj jeho přáteli, se nepodařilo postup nemoci zvrátit a za rok jí podlehl. 

Pro Hlaváčkovu literární tvorbu je příznačná lyričnost a sugestivní hudebnost verše. V jeho první sbírce Sokolské sonety (1894, vyšla s vročením 1895) hraje podstatnou roli oslava sokolských ideálů, sbírka je ovlivněna ruchovsko-lumírovskou poetikou. Následující díla se vydávají jiným směrem. Druhá sbírka Pozdě k ránu (1896) působí náladou „umdleného“ životního pocitu, nostalgie a tlumené ironie. Zde se již projevuje pro Hlaváčka typické opakování slov a veršů, které směřuje k výrazné hudebnosti rýmu a zároveň vyvolává silné emoce a pocit neurčitosti. Třetí kniha Mstivá kantiléna (1898) je inspirována dílem česko-německého barokního malíře Josepha Ignatze Sadlera. Hlavními tématy sbírky jsou bezútěšnost, marnost a smrt. Zde dosahuje Hlaváčkova poetika veršové a lexikální monotónnosti a hudební výstavby verše svého vrcholu. Posmrtně vydaná kniha Žalmy (1934) je inspirována nejen biblickými žalmy, ale i tvorbou básníka Otokara Březiny.

LEHÁR, Jan et al. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. Česká historie; sv. 4. ISBN 978-80-7106-963-8.
OPELÍK, Jiří, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1. vyd. Praha: Academia, 1985-2008. 7 sv. ISBN 80-200-0797-0.