*4. 9. 1934 Kežmarok, Slovensko – †8. 4. 2018 Praha
Juraj Herz se již od malička toužil stát hercem a režisérem. Vystudoval obor fotografie na Střední uměleckoprůmyslové škole v Bratislavě a poté odešel do Prahy, kde na Divadelní fakultě Akademie múzických umění (DAMU) absolvoval režii a loutkoherectví. Poté působil krátce jako režisér a herec v divadle Semafor (v letech 1960–1961), než získal místo v barrandovských studiích. Filmovému řemeslu se učil praxí: začínal jako asistent režie a brzy se vypracoval na samostatného režiséra. Svým úvodním režisérským počinem, naturalistickou středometrážní adaptací Hrabalovy povídky Sběrné surovosti (1965), se Herz připojil k poetice československé filmové nové vlny. Jeho prvním celovečerním snímkem je Znamení raka (1966), nemocniční psychologické drama kombinované s kriminálním příběhem. Koncem 60. let začal Herz natáčet také pro televizi, s níž spolupracoval na nejrůznějších adaptacích i televizních seriálech. V roce 1987 dostal pracovní nabídku ze západního Německa a emigroval do Mnichova, kde poté řadu let tvořil. Z emigrace se vrátil do Česka v polovině 90. let a natočil ještě existenciálně-erotický horor Passage (1996), mysteriózní hororový snímek T.M.A. (2009) a historické drama Habermannův mlýn (2010).
Tvorba Juraje Herze je velmi rozmanitá. Natočil více než 30 celovečerních filmů různých žánrů – od psychologických dramat přes detektivky, literární adaptace, pohádky, sci-fi až po komedie. Nejvýraznějším prvkem Herzova díla jsou však horory. K nejoceňovanějším patří jeho adaptace literárních děl, které vytvořil v 60. a 70. letech, zejména alegorické hororové drama Spalovač mrtvol (1968) podle novely Ladislava Fuchse, psychologický snímek Petrolejové lampy (1971) podle románu Jaroslava Havlíčka či dekadentně laděné mysteriózní drama Morgiana (1972) podle románu Alexandra Grina. Je znám také jako autor dvou výrazných pohádek, jež se svým hororovým laděním značně liší od české pohádkové tradice: Deváté srdce a Panna a netvor (obě 1978). Kvůli svému židovskému původu strávil Herz v dětství více než rok v koncentračních táborech, což se později odrazilo i v jeho zájmu o zobrazení temných stránek lidského nitra. Motivy z koncentračního tábora inspirované vlastními zážitky zpracoval například v životopisném dramatu Zastihla mě noc (1985). Jednu z nejsilnějších scén tohoto snímku od něj později okopíroval Steven Spielberg ve snímku Schindlerův seznam (1993).
Za svou vysoce originální tvorbu, jež je zařazována do zlatého fondu české kinematografie, získal Herz desítky zahraničních ocenění, například Zlatou medaili na festivalu v Sitges v letech 1972 a 1979 za snímky Spalovač mrtvol a Panna a netvor či Zlatého Huga 1973 v Chicagu za film Morgiana. Je rovněž trojnásobným držitelem Bavorské státní filmové ceny a dalších vyznamenání. Roku 2010 mu byl na filmovém festivalu v Karlových Varech udělen Křišťálový glóbus za dlouholetý umělecký přínos světové kinematografii.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.