Josef Švejk

Postava Josefa Švejka navazuje na sérii Haškových grotesek z 90. let 19. století, ale objevuje se také v kabaretních představeních Strany mírného pokroku v mezích zákona. Jednotlivé části románu Osudy dobrého vojáka Švejka nesou názvy V zázemí (1921), Na frontě (1922), Slavný výprask (1922) a Pokračování slavného výprasku (1923). Poslední díl však Jaroslav Hašek nedopsal, knihu dokončil spisovatel Karel Vaněk, který na objednávku nakladatele Adolfa Synka vytvořil též dvoudílné pokračování románu Švejk v ruském zajetí a v revoluci (1923). V Haškově próze nenalezneme bližší popis Švejkova nitra, neznáme s jistotou ani jeho věk. Obvyklá představa o Švejkovi vychází z ilustrací Josefa Lady (nakreslil přiblížně 1 400 kreseb), ty však ne vždy odráží Haškův text a působí ve srovnání s literární předlohou méně drsně a spíše úsměvně.

Švejk a „švejkování“ se staly ohniskem sporů o českou národní povahu. Byly považovány za příznačně český chytrácký pragmatismus. Josef Švejk představuje typ mazaného a zdánlivě naivního člověka, který se však neustále něčemu vysmívá. Svou nepatřičnou horlivostí přivádí úřady a nadřízené k zuřivosti. Spíše omylem než záměrně svým chováním rozkládá válečnou a byrokratickou mašinérii, čímž poukazuje na její nesmyslnost. Podle názoru některých kritiků Haškovo dílo do literatury uvádí tzv. „hospodskou historku“. V tomto směru na Haška navazuje zejména Bohumil Hrabal.

Postava Josefa Švejka je dnes součástí české i světové literatury. Svědčí o tom i četné filmové adaptace takových tvůrců jako byli Karel Lamač, Martin Frič, Jiří Trnka nebo Karel Steklý. Dramatizace se ujali mimo jiné Emil Artur Longer, Emil František Burian, Pavel Kohout či rádio BBC. Postava Švejka inspirovala také operu a muzikál. Hlavní hrdina Haškova románu má své sochy a pomníky po celém světě, první sochu v České republice odhalili roku 2014 v Putimi, kde se část fiktivního příběhu odehrává.

LEHÁR, Jan et al. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. Česká historie; sv. 4. ISBN 978-80-7106-963-8.
OPELÍK, Jiří, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1. vyd. Praha: Academia, 1985-2008. 7 sv. ISBN 80-200-0797-0.