Josef Ressel

*29. 6. 1793 Chrudim – †9. 10. 1857 Lublaň, Rakouské císařství (dnes Slovinsko)

Josef Ressel projevoval od dětství technické nadání. Po absolvování dělostřeleckého učiliště v Českých Budějovicích začal studovat medicínu ve Vídni, kvůli nedostatku finančních prostředků ji však nedokončil. Díky stipendiu od císaře Františka I. však úspěšně absolvoval nově zřízenou lesnickou akademii v Mariabrunnu u Vídně.

V roce 1817 nastoupil do zaměstnání jako lesník v Platerjachu na území dnešního Slovinska, kde pracoval na vysušování bažin, mapování polesí a stavbě cest. V roce 1821 odjel pracovat do Terstu jako zástupce lesmistra a později byl zaměstnán jako lesmistr v oblasti severního jaderského přímoří. Tam si všiml parníku, plujícího mezi Terstem a Benátkami, poháněného neefektivním parním strojem. Uvažoval o využití tzv. Archimedova šroubu a jeho zdokonalování. Tato myšlenka pochází již z roku 1812, kdy mu bylo pouhých 19 let. V roce 1826 složil praktické zkoušky s novým lodním šroubem a patentovat si jej nechal rok nato. Na praktické využití mu však chyběly peníze. Spojil se proto s obchodníkem Ottaviem Fontanou, jenž zaplatil stavbu lodi, na níž byl Resslův lodní šroub vyzkoušen.

Obchodní nezkušenost na jednáních v Paříži o lodních součástech vedla k přisvojení Resslova šroubu jinými a spory o prvenství se protáhly na desetiletí. V Terstu pak jeho pokusná loď s názvem „Civetta“ (Sova či Sovička) měla při jinak plynulé plavbě závadu, která s Resslovým šroubem nesouvisela, avšak policie další plavby zakázala. Sponzor následně odstoupil od smlouvy a Resslův patent byl zrušen.

Od té doby se Josef Ressel veřejně neprojevoval a dále bádal v soukromí. Věnoval se dalším vynálezům, opět si je ale nenechal patentovat. Teprve v roce 1866 se Resslovi posmrtně dostalo uznání – Akademie věd ve Washingtonu mu přiznala vynález lodního šroubu a prvenství v jeho konstrukci. Za života se však za tento objev nedočkal žádné finanční odměny.

Josef Ressel zemřel během jedné z inspekčních cest z Terstu do Lublaně. Jeho ostatky byly uloženy v Lublani, po první světové válce Československo požádalo o jejich navrácení. Ani po překopání místa však nebyly nalezeny. V areálu lublaňského parku Navje se dnes nachází jeho náhrobek. Pomník Josefu Resslovi byl v roce 1863 umístěn před budovu Technické Univerzity ve Vídni, v roce 1924 byl odhalen další v Široké ulici v Chrudimi.

MAIXNER, Ladislav et al. Vědci, vynálezci a podnikatelé v Českých zemích. Marků, Diviš, Veverkové, Ressel, Perner. Praha: Jonathan Livingston, s.r.o., 2016. 215 stran. ISBN 978-80-7551-030-3.