Josef Mysliveček

^*9. 3. 1737 Praha – ^†4. 2. 1781 Řím, Itálie

Josef Mysliveček pocházel z mlynářského rodu, vyrostl v Praze a u mlynáře Václava Kliky se učil rodovému řemeslu. V roce 1761 byl prohlášen mistrem cechu mlynářského a současně s tím prezentoval na koncertě ve Valdštejnském paláci šest svých vlastních sinfonií (několikavětá orchestrální skladba, předchůdce symfonie). Toto provedení rozhodlo i o jeho dalším životě. Za mecenáše získal vlivného hudbymilovného hraběte Vincence Valdštejna. V Čechách poznal jak tradici skladatelské školy Bohuslava Matěje Černohorského, tak i vrcholné houslové umění svého učitele Františka Bendy. Mysliveček byl už ve dvanácti letech skvělým houslistou a když roku 1763 odešel do Itálie, odnášel si tam do profesního skladatelského zázemí bohatou melodičnost rodné země.

Mysliveček záhy proslul v Itálii jako skladatel „Giuseppe Venatorini – Il Boemo“ (Čech). Známá a zavedená přezdívka „Il divino Boemo“ (božský Čech) je pouze fikce ze stejnojmenného romaneta Jakuba Arbese. V Itálii se operní scény všech velkých měst ucházely o jeho díla. Mysliveček byl geniálním melodikem a v Itálii bezprostředně navázal na, dodnes oblíbenou a vyhledávanou, italskou zvukomalebnost (Giovanni Pergolesi, Leon, Vinci, Nicola Porpora). Z těchto podnětů si vytvořil vlastní sféru hudebního jazyka.

Mysliveček byl o 19 let starší než Wolfgang Amadeus Mozart. Jeho operní činnost v Itálii začíná roku 1769, kdy bylo Mozartovi třináct let. Mladého génia poznává během pobytu v Bologni roku 1770, jak o tom svědčí dopisy Leopolda Mozarta, který vždy Myslivečka vyhledal, kdykoliv je umělecké cesty svedly dohromady (v říjnu 1771 ve Veroně, v říjnu 1777 v Mnichově). Tuto chronologii je dobré mít na paměti, mluvíme-li o díle Josefa Myslivečka a jeho vlivu na mladého Mozarta, který našel v Myslivečkových skladbách cenné podněty pro vlastní operní tvorbu.

Ve svých symfoniích, operách a komorních skladbách je Mysliveček, spolu s bratry Bendovými, jedním z nejvýraznějších evropských předchůdců Mozartova klasicistního hudebního výrazu.

Josef Mysliveček žil zběsile. Za patnáct let napsal 28 oper, pak mu syfilis znetvořila obličej a zcela ho zbavila důstojnosti. Zemřel ve 43 letech, chudý a sám. Vypráví se, že jeho rakev doprovázel jen Mozart, ve skutečnosti mu však jeho příznivci vystrojili honosný pohřeb v kostele San Lorenzo in Lucina.

 

ČELEDA, Jaroslav: Josef Mysliveček. Tvůrce pražského nářečí hudebního rokoka tereziánského. Praha 1946.
RACEK, Jan. Česká hudba. Od nejstarších dob do počátku 19. století. Praha 1958.
FREEMAN Daniel E. Josef Mysliveček, „Il Boemo“. The man and his music. Harmonie Park Press Michigan, 2009. 425 s. ISBN 987-0-89990-148-0.