Český tanečník, choreograf a pedagog, umělecký ředitel pražských kabaretních scén a Osvobozeného divadla. Zakladatelská osobnost meziválečného jevištního tance.
* 22. 10. 1893 Praha – †10. 5. 1945 Praha
Joe Jenčík, vlastním jménem Josef Jenčík, byl původním vyučením strojní zámečník, který se tanci začal věnovat až ve věku 17 let, a to u baletního mistra Národního divadla (ND) v Praze Achillea Viscusiho (1910–1912), s jehož taneční skupinou podnikl ještě před válkou zájezdy do Londýna (1912) a Vídně (1914). Za války bojoval na haličské frontě a po návratu byl spjat s pražskými kabaretními scénami. Jeho expresivní taneční výstupy s prvky akrobacie a fyzického baletu Danse brutale a Tanec s mrtvou pro tabarin Gri-Gri, kde působil po roce 1920, mu získaly takovou popularitu, že byl považován za nekorunovaného krále pražského tanečního undergroundu. Pro exkluzivní noční klub Kabaret Lucerna (1928–1930) koncipoval jako umělecký ředitel taneční skupinu Šest děvčátek z Lucerny, se kterou následně přešel pod pozměněným názvem Jenčíkovy girls do avantgardního Osvobozeného divadla Voskovce a Wericha (1930–1936).
Pohostinsky působil na řadě pražských scén, podstatná byla jeho spolupráce s činohrou a operou Národního divadla (ND), kde usiloval o opuštění zkostnatělé baletní tradice a zasazoval se o prosazení moderního tanečního pohybu. V sezóně 1932–1933 připravil první uvedení baletu Špalíček na hudbu Bohuslava Martinů a po přijetí do stálého angažmá v ND (1937–1943) razil ideu původních českých, duchovně i tvarově osobitých námětů, jako v případě baletu Král Lávra, zhudebněném Jaroslavem Křičkou (1940) na motivy alegorické skladby Karla Havlíčka Borovského. Předčasná smrt mu znemožnila realizovat koncepci modernizace českého baletu.
Jenčík byl tvůrčí osobností mimořádného rozsahu, působil v kamenných divadlech i kabaretech, věnoval se davové choreografii pro Dělnické olympiády (v letech 1923, 1927 a 1934) či IX. všesokolský slet v roce 1932. Vyučoval na dramatické konzervatoři v Praze (1941–1945) a taneční přípravce ND (1934–1945). Hrál ve více než dvacítce němých i zvukových filmů, nejznámější rolí byl choreograf Joe Brock v hudební komedii Voskovce a Wericha Pudr a benzin (1931). Působil i jako scénárista a příležitostný režisér. Byl autorem celé řady esejů a teoretických publikací či románů s autobiografickými motivy (např. Zloděj kroků /1935/).
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
