Jiří Trnka

^*24. 2. 1912 Plzeň – ^†30. 12. 1969 Praha

Jiří Trnka vyrostl v rodině, kde si podomácku vyráběli hračky. Možná také proto byl výtvarníkem všestranného zaměření – během svého tvůrčího období se zabýval i malbou, sochařstvím a ilustrací dětských knih. Když dostudoval, začínal jako tvůrce loutek a scénograf, po druhé světové válce se věnoval především kreslenému a loutkovému filmu – jako výtvarník i režisér. V letech 1936–1937 vedl v Praze vlastní loutkovou scénu Dřevěné divadlo. Roku 1945 se stal uměleckým vedoucím Studia kresleného filmu v Praze (pozdější Bratři v triku), kde vytvořil řadu animovaných filmů, např. Zvířátka a Petrovští (1946) nebo protiválečný Pérák a SS (1946). V roce 1946 založil také Studio loutkového filmu.

Trnka pracoval technikou animace kreslené, papírkové, maňáskové a loutkové. Mezi jeho nejvýznamnější filmy, které získaly mezinárodní ohlas, patří například Špalíček (1947), loutková pohádka Bajaja (1950) a Shakespearův Sen noci svatojánské (1958). Na konci života tvořil vážné filosofické snímky, jako jsou loutková Kybernetická babička (1962) a Ruka (1965), zpodobňující totalitu. V Česku jsou nejznámější jeho Staré pověsti české (1952), ztvárňující monumentální dílo Aloise Jiráska, a Dobrý voják Švejk (1954) podle románu Jaroslava Haška, které oba namluvil Trnkův přítel a spolupracovník Jan Werich. Za svou tvorbu získal Trnka desítky prestižních mezinárodních ocenění, např. cenu Hanse Christiana Andersena a Mélièsovu cenu za nejlepší animovaný film. Jeho tvorba spojuje fantazii a poetické ladění s technickou vynalézavostí a tvůrčí vitalitou. Trnkův hlavní přínos spočívá v osvobození českého i světového kresleného a loutkového filmu od amerického vlivu a v prosazení velké výtvarné náročnosti.

Trnka se proslavil také jako ilustrátor pohádkových knížek (Fimfárum Jana Wericha, Míša Kulička, české překlady pohádek Hanse Christiana Andersena, Pohádky tisíce a jedné noci, pohádky bratří Grimmů aj.). Je autorem poetické knížky pro děti Zahrada (1962), kterou také sám ilustroval. Inspirací a předlohou pro ni byla zahrada u barokní vily Turbová v pražských Košířích, kde měl Trnka svůj ateliér a kde dlouhá léta také bydlel.

"Zvířátka a Petrovští" (1946)

"Pérák a SS" (1946)

"Špalíček" (1947)

"Bajaja" (1950)

"Ruka" (1965)

BOČEK, Jaroslav. Jiří Trnka: historie díla a jeho tvůrce. 1. vyd. V Praze: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1963. 292 s. České dějiny; sv. 33.
HLAVÁČEK, Luboš a PAVLUCH, Lev, ed. Jiří Trnka. Vyd. 1. Praha: Academia, 2002. 463 s. ISBN 80-200-1050-5.
CHVOJKOVÁ, Helena a TRNKA, Jiří. Jiří Trnka. Vyd. 1. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1990. 129 s. Bakalář: díla plzeňských rodáků; sv. 1. ISBN 80-7088-009-0.
ŘÍHOVÁ, Zdenka. Československá kinematografie ve světle zahraničního tisku. Č. 5, Jiří Trnka a jeho dílo v ohlasu zahraničního tisku 1954-1970. Praha: Český filmový ústav, 1970.