Poválečný československý komunistický funkcionář a politik, v době Pražského jara reformní komunista. V roce 1969 spolu se svou ženou Jitkou Frantovou požádal v Itálii o politický azyl. Jako člen Italské socialistické strany byl dvakrát poslancem Evropského parlamentu.
*7. 2. 1923 Olomouc – †26. 6. 1999 Řím, Itálie
Jiří Pelikán se narodil do umělecké rodiny, jeho otcem byl sochař Julius Pelikán. Již jako velmi mladý se zapojil do protinacistického odboje a jako přesvědčený komunista vstoupil do Komunistické strany Československa. Po válce se stal stranickým funkcionářem a po roce 1948 byl osobně zodpovědný za vylučování pravicově a demokraticky smýšlejících studentů z vysokých škol. V letech 1955–1963 byl generálním tajemníkem Mezinárodního svazu studentstva, prosovětské organizace spolupracující s komunistickými tajnými službami. V roce 1963 byl jmenován ústředním ředitelem Československé televize. Jeho jmenování bylo přijímáno jako vítězství reformních komunistů nad dogmatickou frakcí v KSČ. Za jeho vedení televize plně podporovala reformní hnutí a v době pražského jara stála plně na jeho straně. I Pelikánovou zásluhou nepřestala Československá televize ani po srpnu 1968 podporovat demokratické síly v Československu. Jeho podíl na obrodném procesu a podpora protiokupačního vysílání v srpnu 1968 stály za jeho odvoláním z funkce ředitele již v září téhož roku a za jeho odesláním na nižší diplomatický post na československou ambasádu v Římě. Zde Pelikán i jeho manželka, herečka Jitka Frantová, požádali o politický azyl. Od roku 1971 vydával Pelikán v Římě časopis Listy jako časopis československé socialistické opozice. Po listopadové revoluci přesunul Listy do Prahy, kde jako jediný původně exilový časopis vycházejí dodnes. V roce 1977 získal italské občanství a o dva roky později byl za Italskou socialistickou stranu zvolen poslancem Evropského parlamentu (zasedal zde po dvě funkční období). Po roce 1989 se stal členem sboru poradců prezidenta Václava Havla, Československo sice často navštěvoval, ale trvale bydlel v Římě, kde také zemřel.
Životní osudy Jiřího Pelikána odrážejí české a evropské dějiny 20. století a mohly by se stát námětem pro dramatický historický román: od bojovníka proti fašismu (později proti němu bylo vzneseno nepotvrzené obvinění, že byl konfidentem gestapa) přes stalinského komunistu a komunistu reformního dospěl až k evropskému socialistovi a demokratovi. Jako vydavatel Listů byl trnem v oku československé Státní bezpečnosti, která se ho dvakrát pokusila fyzicky zlikvidovat.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
