Jindřichův Hradec

Jindřichův Hradec leží na řece Nežárce, která napájí i velký rybník Vajgar, ležící uprostřed města. V 9. až 10. století bylo na území dnešního města pohraniční přemyslovské hradiště. Ve 12. století ovládl okolní kraj mocný šlechtický rod Vítkovců, později pánů z Hradce. Poloha mezi Prahou a Vídní umožnila rozvoj osady, v roce 1293 zmiňované už jako město. Ve středověku bylo zdrojem bohatství především soukenictví a také pivovarnictví. V dobách renesance v 16. století patřil Jindřichův Hradec mezi deset největších měst Čech, na počátku třicetileté války byl dokonce druhý největší, ale brzy nastal úpadek. V letech 1773 a 1801 město vyhořelo a po obnově získalo nový klasicistní vzhled. V 19. století bylo jedním ze středisek národního obrození, ale vinou dlouho chybějící železnice se rozvíjelo pomalu. Přesto bylo živým kulturním centrem regionu. Roku 1887 město konečně získalo železniční spojení a jako druhé v Čechách také veřejné elektrické osvětlení. 

Dnes je Jindřichův Hradec vnímán především jako malebné město s cenným historickým jádrem, chráněným jako městská památková rezervace. Nejhodnotnější a nejatraktivnější stavbou je rozsáhlý areál hradu a zámku, stavebně se vyvíjející od gotiky až do počátku 20. století. Zámecký vodní mlýn byl roku 1888 přestavěn Františkem Křižíkem na jednu z prvních vodních elektráren v Čechách. Sakrální památky reprezentuje mj. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, dva kláštery, bývalý jezuitský seminář, synagoga a židovský hřbitov. Ve městě je řada starobylých měšťanských domů (např. dům Pánů z Hradce, Karlovský dům), zčásti dochované městské hradby (Nežárecká brána), staré manufaktury a továrny. Z nádraží vedou turisticky oblíbené úzkorozchodné železniční tratě, po nichž se lze projet romantickou krajinou České Kanady některým z vlaků, které provozují Jindřichohradecké místní dráhy. Ve městě samotném lze kromě zámku navštívit Muzeum Jindřichohradecka, kde je vystaven největší mechanický betlém světa – Krýzovy jesličky. Muzeum spravuje také minoritský klášter a kostel sv. Jana Křtitele. K návštěvě láká i Národní muzeum fotografie a městská věž.

Město je pravděpodobným rodištěm barokního hudebního skladatele a literáta Adama Michny z Otradovic, pobývali zde jezuitský spisovatel a historik Bohuslav Balbín a hudební skladatel Bedřich Smetana. Narodili se zde malíř Hanuš Schwaiger, biolog a filozof Stanislav Komárek a fotbalista Karel Poborský.

BĚHALOVÁ, Štěpánka et al. Jindřichův Hradec: město nad Vajgarem. 2., upr. a rozš. vyd. Jindřichův Hradec: Město Jindřichův Hradec, 2008. 140 s. ISBN 978-80-254-3270-9.
BŘICHÁČEK, Pavel a kol. Jindřichův Hradec 1293-1993. 2. vyd. České Budějovice: INpress, 1993. 253 s., [24] s. obr. příl.
JIRÁSKO, Luděk. Jindřichův Hradec. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2007. 107 s., [90] s. obr. příl. Zmizelé Čechy. ISBN 978-80-7185-878-2.
JŮNA, Jan a JŮNA, Martin. Pověsti města Jindřichova Hradce. 1. vydání. Jindřichův Hradec: Martin Jůna, 2013- . svazků. ISBN 978-80-905635-2-0.
JŮNA, Jan. Vyprávění o Jindřichově Hradci I-III. Vydání první. Jindřichův Hradec: Epika, 2017. 194 stran. ISBN 978-80-88113-80-5.
KONEČNÝ, Michal et al. Hrad Jindřichův Hradec. Vydání první. V Českých Budějovicích: Národní památkový ústav, územní památková správa, 2017. 123 stran. ISBN 978-80-87890-25-7.