Jindřichohradecká úzkokolejka

Jindřichohradecká úzkokolejka je tvořena dvěma úzkorozchodnými železničními tratěmi, které spojují Jindřichův Hradec s Novou Bystřicí, resp. Obrataní. Již více než 100 let přitom jako jediná svého druhu v ČR stále slouží svému původnímu účelu.

Historie této významné technické památky sahá až do roku 1897, kdy byla dostavěna a uvedena do provozu trať vedoucí do Nové Bystřice, po ní následovala obrataňská trať, která byla zprovozněna v roce 1906. Rozchod kolejí činí pouhých 760 mm a délka trati je 79 km. Obě trati byly postaveny jako soukromé, ale provoz po nich zajišťovaly státní dráhy. V roce 1925 byly úzkokolejky zestátněny a staly se součástí Československých drah. O 73 let později (1998) došlo k privatizaci celé úzkorozchodné sítě, kterou od té doby vlastní Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD).

V současné době se tu provoz řídí dle ročního období buď zimním, nebo letním jízdním řádem. Zájemci o jízdu si mohou vybrat mezi motorovým a historickým parním vlakem a jako lístek na vlak se zde stále používají klasické Edmondsonovy kartonové jízdenky, které si Jindřichohradecké místní dráhy tisknou ve vlastní tiskárně, umístěné na nádraží v Kamenici nad Lipou. Turisticky zajímavější je trať, která vede z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice (33 km) a má na trase devět zastávek. Jedna z nich (Kaproun) je známá jako zastávka, kde byl z vlaku vyhozen Jára Cimrman, na což je zde upomínáno bustou s odkazem na jeho návštěvu.

ŠÍROVÁ-MOTYČKOVÁ, Kamila a ŠÍR, Jiří. Technické památky České republiky: mosty, železnice, přehrady, elektrárny, mlýny, opevnění, sklárny, doly a další. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2012. 206 s. Naše země. ISBN 978-80-7346-141-6.