Jaroslav Bruner-Dvořák

*15. 11. 1881 Přelouč – †2. 4. 1942 Praha

Jaroslav Bruner-Dvořák byl nejmladší z jedenácti sourozenců průkopníka fotografické reportáže v českých zemích Rudolfa Brunera-Dvořáka. Po studiu na reálce se vyučil fotografem u svého bratra a po ukončení tříleté vojenské služby roku 1905 se začal zapojovat do práce v rodinném ateliéru, kde byl zprvu pověřován jednoduššími úkoly.
Samostatně se začal fotografii věnovat patrně už roku 1906. Mnoho scén poté bratři fotografovali zároveň – občas scénu zachytili každý z jiného úhlu nebo ji pořídili na dva formáty negativu.

Jaroslav dokumentoval mnohé významné události, jako fotograf byl např. přítomen v den atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda dʼEste v Sarajevu, spolu s bratrem pak fotografoval říjnové a listopadové události v Praze roku 1918. Věnoval se také zachycování dění v blízkosti prezidenta T. G. Masaryka a jeho fotografie byly zastoupeny v hradním fotoarchivu, odkud se některé dostaly až do archivu Československé tiskové kanceláře.
Podle závěti Rudolfa Brunera-Dvořáka se stal jeho bratr jediným dědicem ateliéru. Po Jaroslavově smrti firma Bruner-Dvořák zanikla.

SCHEUFLER, Pavel. Osobnosti fotografie v českých zemích do roku 1918. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění v Praze, 2013. 467 s. ISBN 978-80-7331-112-4.