*25. 7. 1895 Hundsheim, Rakousko-Uhersko (dnešní Rakousko) – †5. 10. 1950 Londýn, Velká Británie
Jaromír Krejcar se vyučil zedníkem, posléze pokračoval ve studiích na Průmyslové škole stavební v Praze, a nakonec na Akademii výtvarných umění v Praze (AVU) v ateliéru Jana Kotěry. Ze začátku své kariéry byl zaměstnán v ateliéru Josefa Gočára, ale od roku 1923 působil jako samostatný architekt. Byl členem uměleckého sdružení Devětsil, Sdružení architektů, Asociace akademických architektů CIAM (Congrès International d'Architecture Moderne, česky mezinárodní kongres moderní architektury). Ve 30. letech krátce pracoval v Moskvě (Rusko). Za druhé světové války pobýval v Anglii. Byl rovněž pedagogicky činný, ve 40. letech zastával pozici profesora architektury na Vysokém učení technickém v Brně (VUT). Roku 1948 emigroval do Anglie, kde vyučoval na významné škole Architectural Association v Londýně.
Byl jedním z předních představitelů funkcionalismu, razil cestu novým konstrukčním řešením (ocelové a železobetonové konstrukce, využití skla), byly mu blízké myšlenky německého sdružení Bauhaus. Jeho pozdější projekty předznamenávaly styl high-tech, zejména vítězný projekt Československého pavilonu prezentovaného na světové výstavě v Paříži (1937), oceněný Grand Prix a zlatou medailí. K nejvýznamnějším stavbám z 20. a 30. let 20. století patří lázeňský dům Machnáč v Trenčianských Teplicích na Slovensku, palác Olympic v Praze, přestavba pražské dopravní sítě a projekty soukromých vil (např. vila Richarda Gibiána v Praze-Bubenči, projekt vily spisovatele Vladislava Vančury na Zbraslavi). Krejcar položil také základy české avantgardní typografie.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.