Jaromír Funke

*1. 8. 1896 Skuteč – †22. 3. 1945 Praha

Jaromír Funke se narodil jako jediný syn do rodiny zámožného advokáta. Po studiu na gymnáziu byl přijat na medicínu, díky čemuž unikl nasazení ve válce. Roku 1919 přerušil studium medicíny a začal studovat práva, která absolvoval, nikdy se však nepřihlásil ke státní závěrečné zkoušce a od roku 1920 se začal intenzivně věnovat fotografii. Jeho snímky se záhy začaly objevovat na dobových pohlednicích. Od roku 1922 se Funke přátelil s fotografem Josefem Sudkem, s nímž spolu s fotografem Adolfem Schneebergerem založili roku 1924 Českou fotografickou společnost poté, co byli kvůli svým kritickým názorům vyloučeni z Fotoklubu Praha. Už v první polovině 20. let začala Funkeho dráha kritika – odmítl piktorialismus, který Drahomír Josef Růžička do Čech přivezl z USA. Od léta 1930 Funke pobýval v Brně, kde pro deník ruch fotografoval např. první automobilové závody v Brně. Roku 1931 začal vyučovat fotografii v Bratislavě (zprvu pouze ve večerních kurzech), poté přesídlil na Státní grafickou školu do Prahy, kde spolupracoval s fotografem Josefem Ehmem, a zůstal zde až do uzavření školy roku 1944. Následně se z něj stal pomocný dělník v družstvu Dorka. Zemřel jako nepřímá oběť druhé světové války, když byla do nemocnice, v níž měl být operován, přerušena dodávka elektřiny.

Funkeho jméno je spojováno především se statickou a aranžovanou fotografií. Významný je jeho soubor fotografií na skleněných deskách s předměty denní potřeby, které vrhají nezvyklé stíny. Vyvrcholením této série je soubor Abstraktní foto (1927–1929). Funke byl také jedním z prvních fotografů nové architektury a nábytku, často uplatňoval diagonální kompozici (např. fotografie Elektrárny ESSO v Kolíně). Od konce 30. let věnoval velké úsilí zachycování památek, především gotických, z Prahy, Kolína i Loun. Fotografování památek vnímal jako svou vlasteneckou povinnost. Na objednávku města fotografoval v Kolíně proměny chrámu sv. Bartoloměje. Jeho poslední cyklus fotografií Země nenasycená, surrealistická vize zmaru a reakce na válku, zůstal nedokončen.