Jan Weiss

^*10. 5. 1892 Jilemnice – ^†7. 3. 1972 Praha

Jan Weiss maturoval roku 1913 ve Dvoře Králové. Ve Vídni dva roky studoval práva a poté byl odveden na východní frontu. Prošel zajateckým táborem Tockoje, v němž přežil tyfovou epidemii, dále se dostal do sibiřské Berezovky, kde roku 1917 vstoupil do legií. S nimi prošel sibiřskou anabází a v únoru 1920 se vrátil do Prahy. Od září stejného roku pracoval jako úředník na Ministerstvu veřejných prací. Roku 1932 byl zvolen do výboru Kruhu spisovatelů a od roku 1948 byl až do jejího zrušení předsedou Umělecké besedy. Po druhé světové válce se věnoval výhradně literatuře.

Weissovým debutem se staly časopisecky vydané povídky Ruce (1924) a Sen (1924). Záhy vydal tři povídkové knížky – Zrcadlo, které se opožďuje (1927), Barák smrti (1927) a Bláznivý regiment (1930), v nichž se každodenní zkušenosti z fronty a válečná realita kombinují s ostrou satirou a fantastickými vizemi nemocných tyfem. Podobný motiv použil i ve svém dystopickém až surrealistickém románu Dům o 1000 patrech (1929), kde je svět ovládán a vykořisťován tyranem Ohisverem Mullerem, proti němuž se postaví detektiv Petr Brok. Weissovým nejúspěšnějším románem se stal Spáč ve zvěrokruhu (1937). Znovu v něm pracuje s fantastickými motivy a prvky sociální kritiky, jednou ze základních myšlenek knihy je potřeba znovuobjevení schopnosti vidět svět dětskýma očima. V poválečné sbírce Příběhy staré i nové (1954) použil některé své starší texty, hlavním spojujícím prvkem jednotlivých povídek zůstává důraz na sociální pozadí a střet nového a starého předválečného světa.

Svá starší díla často přepracovával, provedené změny komentoval. Věnoval se také divadelní tvorbě. Napsal drama Penza (1918) a Tři sny Kristiny Bojarové (1931), kromě toho je autorem několika rozhlasových her, jako scénárista se podílel i na filmovém zpracování vlastních i cizích děl.

ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3.
LEHÁR, Jan et al. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. Česká historie; sv. 4. ISBN 978-80-7106-963-8.
MERHAUT, Luboš, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4/II. U–Ž, Dodatky k LČL 1–3, A–Ř. Praha: Academia, 2008. 1089–2105 s. ISBN 978-80-200-1671-3.