Jan Neruda

^*9. 7. 1834 Praha – ^†22. 8. 1891 Praha

Jan Neruda se narodil v Újezdských kasárnách a větší část života prožil na Malé Straně v Praze. V ulici Ostruhová (později přejmenována na Nerudovu) v domě U Dvou slunců žil v letech 1845–1857. Hojně cestoval po Evropě a po Blízkém východě. Roku 1883 se usadil na Novém Městě ve Vladislavově ulici č.p. 1382/14, kde žil až do své smrti.

Nejvýraznějším žánrem Nerudy jako novináře jsou fejetony, které byly na stránkách novin umisťovány pod čarou a lišily se od ostatních článků vtipným podáním a přidaným osobním postojem. V českém tisku měly své napodobitele a pokračovatele v tzv. „podčárnících“. Povzbuzen úspěchem začal Neruda vydávat knihy svých fejetonů, na nichž si vybudoval jméno. Sestavil je do pětisvazkového výběru s jednoduchým názvem Fejetony. Dva soubory vytěžil také ze svých zahraničních cest – Pařížské obrázky (1864) a Obrazy z ciziny (1879). Od 60. let 19. století se v jeho fejetonech začínají objevovat antisemitské motivy. Jeho první povídková kniha Arabesky (1864) je naplněna postavami z okraje pražské společnosti. Při svém prvním vydání nebyly po právu doceněny, později je zastínily Povídky malostranské (1878). Tuto posléze svou nejslavnější knihu sepsal Neruda jako cyklus drobných próz sjednocený Malou Stranou.

Nerudova básnická prvotina Hřbitovní kvítí (1858), ovlivněná ještě romantickou „hřbitovní“ poezií, je pesimistickým básnickým pohledem na (městský) život s jeho stinnými stránkami. Podobná skepse pronikla také do Nerudových Knih veršů (1867). Jeho nejslavnější sbírka Písně kosmické (1878) znamenala první úspěch v jeho básnické tvorbě (souběžně s vydáním Povídek malostranských). Dočkaly se dalšího vydání hned po čtrnácti dnech a byly přeloženy také do němčiny. Po optimistické sbírce následuje vystřízlivění v knize Prosté motivy (1883), kde převažuje intimní lyrika s tématem lidského života v proměnách ročních dob od jara do zimy. Čtenářsky oblíbené byly také Balady a romance (1878–1883) s náměty z českých dějin a z Bible. Poslední sbírka, kterou Neruda chystal koncem 80. let, vyšla až posmrtně. Zpěvy páteční (1896) z básníkovy pozůstalosti vydal I. Herrmann ve spolupráci s J. Vrchlickým.

LEHÁR, Jan et al. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. Česká historie; sv. 4. ISBN 978-80-7106-963-8.
OPELÍK, Jiří, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1. vyd. Praha: Academia, 1985-2008. 7 sv. ISBN 80-200-0797-0.