Jan Nepomucký (český světec)

 

 *polovina 14. stol. Pomuk – †20. 3. 1393 Staré město pražské

 

Jan Nepomucký (či Jan z Pomuku) se narodil v první polovině 14. století v Pomuku (později přejmenovaném na Nepomuk) v jihozápadních Čechách. Pracoval jako arcibiskupský notář a stal se také jedním ze dvou generálních vikářů pražského arcibiskupa.

Počátkem března 1393 se stal obětí dlouhotrvajícího sporu mezi českým králem Václavem IV. a pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna. 20. 3. 1393 došlo k osobní schůzce krále a arcibiskupa, které byli přítomni také oba arcibiskupovi generální vikáři a několik dalších osob. Při schůzce došlo k eskalaci konfliktu, při kterém dal Václav IV. rozkaz arcibiskupa a jeho doprovod zajmout. Ačkoli arcibiskup sám vyvázl, Jan z Pomuku byl spolu s několika dalšími církevními hodnostáři zajat a následně podroben mučení, na jehož následky zemřel. Usmrcení generálního vikáře však zřejmě nebylo úmyslem trýznitelů. Ve večerních hodinách bylo jeho tělo svrženo do Vltavy. Když voda zemřelého Jana Nepomuckého vyplavila, byl budoucí světec pohřben v kapli sv. Erharta a Otýlie ve svatovítské katedrále.

První zprávu o smrti Jana z Pomuku podal sám Jan z Jenštejna, v následujících letech pak byla událost občasně zmíněna i jinými autory. Důležitý zvrat přinesl text kronikáře Tomáše Ebendorfera z Haselbachu. Autor označuje Jana z Pomuku za zpovědníka manželky Václava IV. Žofie Bavorské. Důvodem knězovy smrti pak podle Ebendorfera neměl být spor jiných osob, nýbrž odmítnutí prozradit králi zpovědní tajemství jeho manželky. V následujících letech právě tento výklad získal převahu a stal se hlavním zdrojem utvářejícího se kultu. Představa o mlčenlivém zpovědníkovi byla ještě posílena, když při vyzdvižení mučedníkových ostatků v průběhu kanonického procesu byl v lebce nalezen kus červené živé tkáně, jenž byl ve své době pokládán za jazyk. Jan z Pomuku byl svatořečen 19. 3. 1729. Stal se nejvýznamnějším světcem českého baroka 17. a 18. století. Sochy světce byly vztyčeny ve většině českých měst a vesnic. Jsou lehce rozpoznatelné díky atributům kříže a pěti hvězd kolem hlavy, zpodobňujících záři, která se měla zjevit nad Vltavou po utopení jeho těla. Jan Nepomucký se stal objektem mnoha dalších uměleckých náboženských výjevů a patronem velkého množství českých kostelů.

 

HÁJEK, Václav. Jan Nepomucký. In: Světci a svědci [televizní dokument] ČT 20. 5. 2007.
VLNAS, Vít. Jan Nepomucký: česká legenda. Vyd. 2., podstatně rozš. a přeprac., V nakl. Paseka 1. Praha: Paseka, 2013. 360 s., [24] s. obr. příl. Historická paměť. Velká řada; sv. 23. ISBN 978-80-7432-278-5.