Český architekt a designér působící především ve Velké Británii
*18. 4. 1937 Praha – †14. 1. 2009 Praha
Jan Kaplický se narodil do pražské umělecké rodiny, v roce 1962 dokončil studia architektury na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové a působil na volné noze. V roce 1968 emigroval do Velké Británie. V letech 1969–1971 pracoval v kanceláři Denys Lasdun & Partners, v letech 1971–1973 pracoval pro ateliér renomovaných britských architektů Renza Piana a Richarda Rogerse, kde se podílel na návrhu pařížského muzea Centre Georges Pompidou. V roce 1979 založil společně s Davidem Nixonem architektonické studio Future Systems, v němž působil až do své smrti. Spolupracoval i s významnými architektkami Evou Jiřičnou a Amandou Levete, obě se staly postupně i jeho životnímu partnerkami (s Amandou Levete má syna Josefa). Po roce 1989 se vracel i do své rodné země. Snažil se i zde realizovat své projekty. Oženil se s Eliškou Fuchsovou, která mu v den jeho náhlého úmrtí porodila dceru.
Jan Kaplický je představitelem high-tech architektury, inspiroval se přírodou a experimentoval s organickou architekturou, která vychází právě z přírodních tvarů. Jeho stavby se vyznačují experimentátorstvím a vizionářstvím, které směřuje spíše až do 22. století. Spolupracoval a přátelil se se světovými architekty Richardem Rogersem a Normanem Fosterem. Společně s Amandou Levete pracoval na projektech pro americkou NASA, kde si mohli osvojit práci s moderními materiály a technologiemi.
Mezinárodního uznání se mu dostalo především za realizaci obchodního domu Selfridges v Birminghamu a tiskového centra na londýnském kriketovém stadionu Lord’s Media Centre. Z dalších Kaplického realizací je třeba uvést například londýnský pontonový most Docklands Floating Bridge, butik Way-in v londýnském obchodním domě Harrods (spolu s Evou Jiřičnou), rodinný dům Hauer-King House v Londýně a butik Comme des Garçons v New Yorku, Tokiu a v Paříži. Podle Kaplického projektu bylo v roce 2012 postaveno Muzeum Enza Ferrariho v italské Modeně. Řada jeho futuristických projektů však realizována nebyla. Jeho projekty nebyly realizovány ani v České republice, jde především o projekt Národní knihovny v Praze na Letné (známý jako Chobotnice) a o projekt koncertního a kongresového centra Antonína Dvořáka v Českých Budějovicích (zvaný Rejnok). Tato skutečnost Kaplického velmi tížila. Kaplický je též autorem projektu golfového klubu Volavka na Konopišti. V jeho rodném městě jsou realizovány pouze dům v Braníku a rampa k vile scénáristy Jaroslava Dietla, které projektoval ještě před svou emigrací.
Kaplický navrhoval i spotřební předměty, nádobí i oděvy.
Jan Kaplický přednášel na mnoha zahraničních univerzitách a je autorem odborných i popularizačních knih. Je nositelem několika významných ocenění, například nejprestižnější britské ceny za architekturu Stirling Prize. V říjnu 2008 odmítl převzít cenu ministra kultury ČR na protest proti nerealizaci projektu Chobotnice.
Nejúspěšnější vizionářský český architekt 20. století Jan Kaplický je pohřben na pražském Vyšehradě a byla mu odhalena pamětní deska na domě v ulici Československé armády, před nímž skonal.
2016-2020 ABCzech.cz - © Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Materiály dostupné na této platformě lze bez výslovného souhlasu užívat výhradně pro vlastní a nekomerční účely s řádným uvedením zdroje. Jakékoli jiné použití je povoleno pouze se souhlasem autorů.
Tato webová aplikace Sonic.cgi splňuje požadavky pro GDPR. Aktuální informace naleznete zde.
