Ivan Olbracht

^*6. 1. 1882 Semily – ^†30. 12. 1952 Praha

Ivan Olbracht (vlastním jménem Kamil Albrecht Zeman) si zvolil první část svého pseudonymu podle svého biřmovacího jména Ivan a druhou po kmotrovi – jméno po kmotrovi Albrecht zaměnil za Olbracht. Po maturitě roku 1900 ve Dvoře Králové nastoupil na vysokou školu. Roku 1909 však studia zanechal a následně se věnoval především žurnalistice. Pracoval v redakcích Práva lidu a Rudého práva. Od roku 1921 byl členem Komunistické strany Československa (KSČ). V roce 1929 podepsal tzv. Manifest sedmi, jehož text přestavoval protest sedmi umělců proti stalinistické linii komunistické strany. Téhož roku byl ze strany vyloučen. V letech 1931–1936 pobýval na Podkarpatské Rusi, kde mimo jiné založil školu a jiné sociálně politické instituce. Během okupace vstoupil v roce 1943 opět do tehdy ilegální  KSČ. V letech 1945–1949 až do odchodu do důchodu zastával vedoucí pozice na Ministerstvu informací, kde měl na starost knižní cenzuru a vyřazování nežádoucí literatury z knihoven.

Tvorba Ivana Olbrachta je ovlivněna sociálními otázkami a socialismem. Jeho první prózy se svým charakterem ještě blížily naturalismu. Sbírka O zlých samotářích (1913) se skládá ze tří povídek z prostředí cirkusových artistů, tuláků a lidí na okraji společnosti. Rozvrat osobnosti Olbracht popisuje v psychologickém románu Žalář nejtemnější (1916). Po ideologické agitce Anna proletářka (1928) a románové reportáži Zamřížované zrcadlo (1930) vydává svá vrcholná díla – prózy Nikola Šuhaj loupežník (1933) a Golet v údolí (1937). Obě se odehrávají v prostředí Podkarpatské Rusi. Psal rovněž knihy pro děti a mládež – Biblické příběhy (1939) nebo O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách (1947), kde zpracovává staroindické bajky.

LEHÁR, Jan et al. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 1082 s. Česká historie; sv. 4. ISBN 978-80-7106-963-8.
OPELÍK, Jiří, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1. vyd. Díl 3/1: M–O. Praha: Academia, 2000. 728 s. ISBN 80-200-0708-3.