Hradec Králové

Hradec Králové leží na soutoku Labe s Orlicí a je součástí hradecko-pardubické aglomerace. Už v 10. století zde bylo významné hradiště rodu Slavníkovců na obchodní stezce z Prahy do polského Krakova. Roku 1225 povýšil Přemysl Otakar I. hrad a předhradí na královské město a Václav II. z něj učinil věnné město českých královen (odtud přívlastek „Králové“). Ve 14. století byl Hradec druhým nejvýznamnějším městem po Praze, sídlil zde dvůr královny Elišky Rejčky. Za husitské revoluce stálo město na straně Jana Žižky, jenž tu byl v roce 1424 pohřben. Roku 1664 zde bylo založeno biskupství. Po požáru města v roce 1762 rozhodli Josef II. a Marie Terezie, že bude přeměněno ve vojenskou pevnost. Byla zbořena obě předměstí a pevnost se nadlouho stala brzdou rozvoje města. V první polovině 19. století byl Hradec významným centrem národního obrození a střediskem vzdělanosti. Prusko-rakouská válka (bitva u Hradce Králové – 1866) ukázala, že pevnost už není funkční, byla tedy zrušena (1884) a od konce 19. století se Hradec mohl pod vedením starosty Františka Ulricha mohutně rozvíjet. Do druhé světové války se město obohatilo o rozsáhlé čtvrti a řadu kvalitních moderních staveb – začalo se mu říkat salon republiky. Období komunismu Hradci architektonicky příliš neuškodilo, vznikla dokonce urbanisticky cenná sídliště Labská Kotlina a Slezské Předměstí. Tradiční průmyslová odvětví jsou strojírenství a výroba klavírů a pianin (Petrof). Sídlí zde Univerzita Hradec Králové a některé fakulty Univerzity Karlovy a Univerzity obrany.

Historické jádro je městskou památkovou rezervací. K nejznámějším památkám patří gotická katedrála sv. Ducha, Bílá věž, radnice, biskupství, synagoga, budova záložny, secesní budova Galerie moderního umění či dřevěný kostel sv. Mikuláše. Mezi početné architektonické památky 20. století patří vodní elektrárna Hučák, Pražský most a budova Muzea východních Čech od Jana Kotěry, Gymnázium J. K. Tyla, budova bývalého Ředitelství státních drah a sbor kněze Ambrože od Josefa Gočára, funkcionalistický kostel Božského Srdce Páně, nádraží či Novákovy garáže. Působí zde oceňované Klicperovo divadlo, Divadlo Drak a Filharmonie Hradec Králové. Konají se zde známé hudební festivaly (Rock for People, Hip Hop Kemp a Hudební fórum) a divadelní festivaly (Divadlo evropských regionů, Čekání na Václava) a rovněž Slavnosti královny Elišky či Slavnosti bitvy u Hradce Králové. Na východ od města se táhnou rozsáhlé Hradecké lesy.

V Hradci Králové se narodila řada slavných osobností – např. historici Bohuslav Balbín a Václav Vladivoj Tomek, spisovatelé Jaroslav Durych, Rudolf Medek, Viktor Fischl, Zbyněk Hejda či Emil Vachek, režisér Otakar Vávra, sochař Vladimír Preclík, houslista Jaroslav Svěcený a zpěvačka Zuzana Navarová.

BLÁHA, Radek a kol. Hradec Králové. Vydání první. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 919 stran, 16 nečíslovaných stran obrazových příloh. Dějiny českých, moravských a slezských měst. ISBN 978-80-7422-504-8.
DIVIŠOVÁ, Jaroslava, ed. Encyklopedie města Hradce Králové. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2011. 2 sv. ISBN 978-80-86472-52-2.
DOUBEK, Zdeněk a REZKOVÁ, Helena. Starý Hradec Králové dům od domu. 1. vyd. Hradec Králové: AXA, 2009. 371 s. ISBN 978-80-904448-0-5.
JAKL, Jan. Hradec Králové. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2005. 55 s., [68] s. obr. příl. Zmizelé Čechy. ISBN 80-7185-723-8.
JAKL, Jan et al. Hradec Králové: průvodce věnným městem českých královen - salónem republiky: všechno, co byste měli vědět o východočeské metropoli. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2005. 157 s. ISBN 80-86472-23-X.
MIKULKA, Jaromír. Dějiny Hradce Králové do roku 1850. 1. vyd. Hradec Králové: Nadace Historica, 1994-1997. 4 sv. ISBN 80-238-5014-8.
PANOCH, Pavel. Hradec Králové: průvodce po architektonických památkách od středověku do současnosti. Vydání první. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2015. 355 stran. ISBN 978-80-7422-326-6.
PĚTA, Jan, ed. Hradecká čítanka: Hradec Králové v poezii a próze. 1. vydání. [Hradec Králové]: Knihovna města Hradce Králové, 2018. 210 stran. ISBN 978-80-85059-54-0.
SEMOTANOVÁ, Eva, ed. a RICHTER, Miroslav. Hradec Králové [kartografický dokument]. Praha: Historický ústav Akademie věd České republiky, 1998. 1 atlas (8 s., 20 mapových listů). Historický atlas měst České republiky; 5. ISBN 80-85268-52-3.
SLAVÍK, Jiří. Královéhradecká pevnost. První vydání. V Hradci Králové: Muzeum východních Čech, 2015. 47 stran. ISBN 978-80-87686-09-6.
ZATLOUKAL, Pavel. Meditace o architektuře: Olomouc, Brno, Hradec Králové: 1815-1915. Vydání první. V Řevnicích: Arbor vitae, 2016. 515 stran. ISBN 978-80-7467-100-5.
ZIKMUND, Jiří et al. Fotoalbum města Hradce Králové: 1945-1989. 1. vydání. Hradec Králové: Garamon, 2015. 231 stran. ISBN 978-80-86472-67-6.