Hrad a zámek Český Krumlov

První písemná zmínka o Českém Krumlově pochází z roku 1253. Původně nevelký hrad založili na skalnaté vyvýšenině nad řekou Vltavou páni z Krumlova, členové významného šlechtického rodu Vítkovců. Poté, co roku 1302 vymřeli, přešel do vlastnictví Rožmberků, s nimiž je spojena doba jeho největší slávy. Během 14. a 15. století byl hrad  výrazně rozšířen a ve druhé polovině 16. století jej Vilém I. z Rožmberka nechal upravit do podoby renesančního zámku. Obrovské dluhy však v roce 1601 donutily Petra Voka z Rožmberka, posledního člena rodu, zámek i s okolním panstvím prodat. Pod správou dalších majitelů, Eggenbergů a Schwarzenbergů, byl celý areál v 17. a 18. století dále barokně upravován a rozšiřován do nynější podoby. V roce 1947 byl Schwarzenbergům na základě speciálního zákona zkonfiskován a od té doby se nachází ve vlastnictví státu.

Současný areál krumlovského hradu a zámku představuje mimořádně hodnotný soubor architektonických a uměleckých památek, z nichž některé patří v České republice k nejcennějším svého druhu. V průběhu staletí byl cíleně budován jako reprezentativní dominanta panoramatu města, usazeného v mimořádně malebném krajinném rámci. Níže položená část, Dolní hrad, sloužila od novověku především k hospodářským a správním účelům. Její součástí je i tzv. Hrádek s mohutnou válcovou věží, která se zachovala od dob  původního vítkovského hradu. Jako sídlo šlechtických pánů sloužil od 15. století Horní hrad se dvěma nádvořími pokrytými bohatou sgrafitovou výzdobou. Právě zde byly soustředěny hlavní obytné a reprezentační prostory. Nejpůsobivější z nich je rokokový Maškarní sál, na jehož stěnách je pomocí iluzivní malby zobrazena bavící se aristokratická společnost uprostřed maškarního reje.

V 18. století byl zámecký komplex rozšířen západním směrem o rozlehlou geometrickou zahradu a divadlo. Jejich spojení s Horním hradem přes hluboký příkop zajistil monumentální Plášťový most se třemi nad sebou položenými chodbami, v českém prostředí ojedinělá technická památka. Zámecké divadlo z roku 1766 je jedním z pouhých dvou barokních divadel na světě, která si do dnešních dnů uchovala kromě samotné budovy i původní jeviště, technické vybavení, kostýmy a rekvizity. Zámecká zahrada o ploše téměř jedenáct hektarů byla založena v roce 1678 a za dobu své existence prošla četnými úpravami. Její součástí jsou jedny z nejlepších ukázek rokokového umění a architektury v českých zemích – kaskádová fontána s bohatou sochařskou výzdobou, zhotovená po vzoru fontány ve vídeňském Belvederu, a letohrádek Bellaria. Naproti letohrádku se nachází dnes mimořádně oblíbená a zároveň kontroverzní moderní konstrukce otáčivého hlediště (tzv. Točna), z níž je během letní sezóny možné sledovat divadelní představení pod širým nebem.

 

DAVID, Petr a SOUKUP, Vladimír. Dějiny zámků v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2013. 424 s. ISBN 978-80-242-4226-2.
MRÁZKOVÁ, Zdena. Český Krumlov: historická časť mesta, hrad a zámok. Vyd. 1. České Budějovice: Unios CB, 2002. 64 s. Uniosguide; 4. ISBN 80-86141-66-7.